Káhira - Vůdce teroristické sítě Al-Káida Usáma bin Ládin ve svém novém poselství vyzval somálské radikály, ať svrhnou nedávno zvoleného prezidenta této rozvrácené africké země Šarífa Šejcha Ahmeda.
Nahrávku s názvem „Bojujte dál, borci ze Somálska" o celkové stopáži 11 a půl minuty zveřejnila na internetu mediální složka Al-Káidy As-Saháb.
Jak informuje agentura AP, zvukový záznam Bin Ládinova bojovného kázání doprovází jeho snímek na pozadí mapy Somálska a jeho v arabštině pronášená slova jsou prostřednictvím doprovodných titulků tlumočena i do angličtiny.
"Přisluhovač křižáckých nepřátel"
Někdejšího vůdce Svazu islámských soudů (ICU) Ahmeda zvolili somálští zákonodárci do čela státu poslední lednový den letošního roku jako náhradu za předchozího prezidenta Abdullahiho Jusufa Ahmeda, jenž odstoupil z funkce o měsíc dříve.
Jedním z důvodů jeho rezignace bylo to, že se mu nepodařilo přimět islamistické povstalce v zemi, aby složili zbraně. Bin Ládin je ale přesvědčen, že by to radikálové neměli dělat ani nyní, protože ve volbě nového prezidenta, který je umírněným islamistou, podle něj měli prsty Američané.
„Jak si mohou inteligentní lidé myslet, že včerejší nepřátelé a jinověrci se mohou stát dnešními přáteli? K tomu může dojít jen tehdy, když se jedna ze stran vzdá svého náboženství," říká v poselství Bin Ládin, podle něhož musí být Ahmed svržen, protože se z něj stal přisluhovač nepřátel.
"Válka, která v posledních letech na vaší půdě probíhá, je válkou mezi islámem a mezinárodním křižáckým tažením," cituje z jeho vzkazu agentura Reuters.
Usmíření se zatím nekoná
Šaríf Šejch Ahmed stál v čele ICU, když jeho ozbrojené síly v roce 2006 ovládly Mogadišo. Koncem roku ale přišla invaze etiopské armády, která vládu Svazu islámských soudů svrhla.
Etiopané se pak dva roky v čele kontingentu Africké Unie (AU) se střídavými úspěchy snažili udržovat v zemi pořádek, loni v prosinci je ale vláda v Addis Abebě ze Somálska stáhla.
Další eskalaci násilností v zemi mělo zabránit vytvoření vlády národního usmíření, na níž by se vedle mezinárodně uznané přechodné vlády, která sídlí v exilu, podíleli i umírnění islamisté.
Ahmedovi, který byl do čela země zvolen s cílem napomoci tomuto procesu, se ale zatím nedaří povstalce ve větší míře přesvědčit, aby ozbrojeného odporu zanechali.
Problémy mu působí především obávané extremistické milice Aš-Šabáb, které pokračují v útocích na zbylé vojáky z oslabeného kontingentu AU. V zemi, která už od počátku 90.let nemá funkční vládu, tak dál vládne chaos a pokračují násilnosti.
