"Dohodli jsme se na dalekosáhlých opatřeních, která budou základem pro jednání s Íránem," řekla po jednání mocností šéfka britské diplomacie Margareth Becketová. Podrobnosti dohody však mají být zveřejněny až poté, co s nimi bude obeznámena vláda v Teheránu.
Britská ministryně zahraničí pouze dodala, že pokud Írán zastaví všechny akce související s obohacováním uranu, jak to žádá Mezinárodní agentura pro atomovou energii, budou zastaveny také akce v Radě bezpečnosti.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Írán říká americké nabídce ano i ne
- Co s Íránem? Hádka mocností pokračuje
- EU dává Íránu zřejmě poslední šanci
Sankce OSN přesto stále hrozí
Podle dřívějších zpráv má balíček nabízet Íránu výhody, pokud ukončí obohacování uranu; zároveň má ale obsahovat i výčet protiíránských sankcí pro případ, že Teherán na návrh nepřistoupí. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov však zdůraznil, že mezi sankcemi není uveden případný vojenský útok.
Výhody by měly zahrnovat mimo jiné pomoc s íránským civilním jaderným programem, včetně dodávky lehkovodního reaktoru a zajištění přísunu jaderného paliva, dále pak obchodní spolupráci a bezpečnostní záruky.
Mezi sankcemi bývá nejčastěji zmiňováno odmítnutí víz pro představitele íránského režimu a zmrazení jejich finančních prostředků. Až později by se mohlo případně přistoupit k hospodářským sankcím.
Zástupci Británie, Francie a Německa by měli v nejbližší době dokument předložit Íránu, poté by se k případnému jednání s Teheránem měly připojit i zbývající mocnosti - USA, Rusko a Čína.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová odmítla, že by byl pro Írán stanoven nějaký termín, do kdy musí na návrh přistoupit, na opakovaný dotaz však potvrdila, že se jedná spíš o týdny, nikoli o měsíce.
Mají Číňané a Rusové s USA tajnou dohodu?
Vídeňská schůzka se uskutečnila den poté, co Spojené státy významně podpořily diplomatické aktivity kolem íránské jaderné krize a oznámily, že jsou ochotny se zapojit po boku Evropské unie do přímých rozhovorů s Íránem, pokud Teherán přeruší obohacování uranu.
Rusko Írán vyzvalo, aby na nabídku odpověděl konstruktivně, a označilo ji za "reálnou šanci" na vyřešení krize kolem íránského jaderného programu. S podobnou reakcí přišla i Čína.
"Doufáme, že se podaří dosáhnout rozhodnutí, které Íránu zaručí právo na civilní jaderný program a současně garantuje světu bezpečnost," prohlásil ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov.
Rusko a Čína dosud nesouhlasily s politikou Západu, především pak USA vůči Íránu, a odmítaly jakékoli vyhrožování sankcemi.
Podle analytiků ale Čína a Rusko mohly uzavřít s USA zákulisní dohodu, že pokud Írán odmítne nejnovější nabídku Washingtonu na rozhovory, Moskva a Peking podpoří Západ a přistoupí i na pohrůžku sankcemi.
Jaderná bomba: Írán ji může mít do roku 2010
Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí ještě před vídeňskou schůzkou prohlásil, že nabídku USA na přímý dialog vítá, zároveň však odmítl americkou podmínku, že Írán musí nejprve skončit s obohacováním uranu.
Írán tvrdí, že obohacený uran hodlá využívat pouze v civilních jaderných elektrárnách. Uran obohacený na vyšší hodnoty je ovšem také klíčovým materiálem k výrobě nukleární bomby.
Tu by podle slov národního ředitele amerických zpravodajských služeb Johna Negroponteho mohl mít Teherán, hlavní sponzor terorismu, zhotovenu již do roku 2010. V rozhovoru pro britskou BBC dodal, že "íránská vláda se zdá být rozhodnuta jadernou zbraň sestrojit v každém případě."
Bývalý zbrojní inspektor OSN Hans Blix ve své zprávě pro generálního tajemníka Spojených národů došel k závěru, že Írán pravděpodobně obohacování uranu nezastaví. "Íránci vidí 130 tisíc amerických vojáků v Iráku a vidí také americké základny v Afghánistánu a Pákistánu," vysvětlil Blix obavy, kvůli kterým se Írán jaderného programu těžko vzdá.
