Infobox
FAKTA O ŠVÉDSKU
Obyvatelé: 9 milionů, z toho pětina přistěhovalců Systém: Hlavou státu je král, ale rozhodující slovo v politice má premiér Parlament: Skládá se ze 349 poslanců. Dosud měli nejvíce sociální demokraté - 144 mandátů Volební účast: Tradičně vysoká. V posledních volbách v letech 1998 a 2002 vždy přesáhla 80 procent Vstup do EU: V roce 1995, o osm let později Švédové v referendu odmítli euro Náboženství: Od 16. století bylo švédskou baštou luteránství, dnes je země výrazně sekulárníVeřejnoprávní televize SVT oznámila, že pravicově-centristický blok Aliance získal 48,0 procent odevzdaných hlasů, zatímco vládnoucí sociální demokracie a další levicové strany 46,2 procenta.
Šéf opozičního bloku Frederik Reinfeldt už oznámil, že vyhrál. "Švédové rozhodli o tom, že jim povládneme my," řekl v projevu. Dosavadní premiér a šéf sociálních demokratů Göran Persson krátce poté přiznal svoji porážku.
Jde o historické vítězství švédské pravice. Švédsko je totiž mezi západoevropskými demokraciemi výjimečné. Vlády pravice a levice se zde nestřídají s takovou pravidelností, jako je tomu zvykem jinde.
Sociální demokraté vládnou s krátkými přestávkami desítky let. Jednou z výjimek bylo období let 1991 až 1994, kdy se k moci dostal konzervativní premiér Carl Bildt.
Opoziční procházka Stockholmem
Opoziční pravicově-centristický blok, bojující proti sociálním demokratům, tvoří Umírněná strana, Lidová liberální strana, Strana Středu a Křesťanští demokraté.
Lídři těchto čtyř stran dnes dávali už před vyhlášením výsledků najevo optimismus. Společně se prošli pěší a nákupní zónou v centru Stockholmu. Poobědvali v restauraci a lidem v kavárnách i na ulici rozdávali květiny. Pak se vyfotografovali před sídlem premiéra.
Nynější vláda sociálních demokratů se opírala o podporu Zelených a menší Levicové strany.
Pravice žádnou revoluci nechystá
Pravice ovšem žádnou pravicovou či konzervativní "revoluci" po vzoru Ronalda Reagana či Margaret Thatcherové zřejmě nechystá. Naopak: v zájmu oslovení více voličů se posunula do středu.
Tradiční švédský model s vysokými daněmi, sociálními jistotami, bezplatnou zdravotní péčí a školstvím či dlouhou mateřskou dovolenou se chystá měnit minimálně či spíše opatrně.
"Nechceme náš systém bourat, jen k němu přidat to, čeho se podle nás Švédsku nedostává. Chybí nám popud k větší aktivitě, k podnikání, k vyšší výkonnosti," tvrdí jedenačtyřicetiletý Reinfeldt.
Lídr opozice chce především snížit daně rodinám se středními a nižšími příjmy. V plánu má privatizaci státního majetku v hodnotě přibližně 200 miliard švédských korun.Privatizace se má týkat například letecké společnosti SAS, velké banky Nordea či telekomunikační firmy TeliaSonera.
Podle českého publicisty Jana Fingerlanda, který se nedávno vrátil z ročního pobytu ve Švédsku, začíná hodně Švédů považovat dosavadní sociální model za přežitý.
"Ve společnosti existuje velký tlak proti jakémukoli vybočení z normálu, a to nejen směrem "dolů", ale i "nahoru". Tato silná sociální kontrola nad životy jednotlivců je pro mnoho Švédů čím dál únavnější. To je stejně silný motiv pro odpor k dosavadnímu "solidárnímu" systému jako jinak často zmiňovaná obava ze zneužívání sociálního zabezpečení nebo příliš vysoké daně. Na ty si ostatně každý Švéd začne stěžovat po několika minutách rozhovoru s cizincem," řekl Fingerland deníku Aktuálně.cz.
Opozici nahrávala jistá unavenost Švédů sociálnědemokratickým premiérem Perssonem. Tenstojí v čele vlády už deset let a je tak nejdéle sloužícím ministerským předsedou v Evropské unii, což rád zdůrazňuje.
Mnoho Švédů se od jeho vlády odvrátilo na konci roku 2004. Reakce Stockholmu na vlnu tsunami v Asii je totiž v zemi všeobecně hodnocena jako katastrofální. Kabinet situaci podcenil a zareagoval pozdě, přestože v Thajsku i na Srí Lance uvízly desetitisíce Švédů.
Zhruba 800 švédských občanů v Asii zahynulo a tehdejší ministryně zahraničí Laila Freivaldsová čelila ostré kritice za to, že večer v den tragédie, kdy už začínal být znám její rozsah, šla do divadla.
Důležitým tématem byla nezaměstnanost
Persson měl na své straně hospodářský růst v posledních měsícícha nízká nezaměstnanost,která je na 5,7 procentech. Právě před nárůstem nezaměstnanosti varoval ty Švédy, kteří chtěli volit či volili pravicovou opozici.
"Ve Švédsku přibývá mladých lidí bez práce. Projevuje se to mimo jiné pouličním násilím. Do 90. let bylo ve Švédsku velmi bezpečno, dnes hlavně o víkendu se po Stockholmu potulují party opilých mladíků a rozbíjejí lampy, útočí na lidi. Týká se to všech, ale ve větší míře lidí z přistěhovalecké komunity," říká Jan Fingerland.
Oba tábory se výrazněji liší v zahraniční politice.
Pravice chce ukončit tradičně zakořeněnou švédskou neutralitu a uvažuje o vstupu do NATO. Reinfeldt chce také Stockholm více orientovat na Spojené státy, zatímco švédská sociální demokracie patří v Evropě k největším americkým kritikům.
