Rozhádaný summit. Orbán mluví o nenávisti premiéra Nizozemska, Macron bouchl do stolu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 20. 7. 2020 9:52
Složitým hledáním kompromisů v klíčových sporných tématech v pondělí pokračuje summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád se snaží shodnout na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku. Jednání zatím skončila v pondělí brzy ráno bezvýsledně, prezidenti a premiéři se sejdou opět v 16:00.
Viktor Orbán na summitu. | Video: Reuters

Klíčový spor se podle diplomatů vede o poměr grantů a úvěrů ve fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Takzvané šetrné země, což je Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko s podporou Finska, chtějí co nejmenší podíl přímých dotací a nižší celkovou sumu. Naproti tomu Itálie a Španělsko chtějí jako největší příjemci peněz z projednávaného balíku zachovat grantů co nejvíce.

Společné zasedání všech lídrů pohromadě se už od nedělního poledne opakovaně odkládalo, předseda Evropské rady Charles Michel se místo toho více než sedm hodin odděleně scházel s lídry jednotlivých zemí. Prezidenti a premiéři by se měli sejít znovu v pondělí v 16 hodin. 

Summit trvá už od pátku, a v pondělí nad ránem byla podle účastníků už patrná únava. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatů v jednu chvíli bouchnul pěstí do stolu, zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal ostatní poslouchat.

Když Kurz v jednu chvíli opustil jednání, aby si zatelefonoval, Macron okamžitě zareagoval. "Vidíte? Jemu je to jedno. On ostatní neposlouchá, má špatný přístup. Stará se o svůj mediální obraz a basta," citují diplomaté oslovení serverem Politico francouzského prezidenta. Sám Kurz je podle svých slov spokojený s výsledkem, není ale jasné, jaký výsledek má na mysli. Podle agentury DPA přišel Charles Michel v pondělí zatím s poslední variantou, a to 390 miliardami eur určenými na granty. Spokojenost vyjádřilo v pondělí ráno i Nizozemsko. 

Nizozemský premiér Mark Rutte a rakouský kancléř Sebastian Kurz uvedli, že i přesto bylo dosaženo určitého úspěchu. "Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne," řekl v pondělí Rutte. "Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem," prohlásil ráno.

Rutte bojuje za požadavek takzvaných šetrných zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti. "Nevím, jaký má nizozemský premiér osobní důvod nenávidět mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi tvrdě a dává jasně najevo, že Maďarsko podle jeho názoru nerespektuje právní stát, a proto musí být finančně potrestáno," uvedl Orbán.

Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď: "Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové."

Spor o šetrnost

Šetrné země přišly v neděli v podvečer se svou "poslední nabídkou", jak napsal server Politico a agentura DPA. Byly by ochotné souhlasit s pomocí ve výši 700 miliard eur, která by se skládala z poloviny z úvěrů a z poloviny z přímých plateb, tedy grantů. Šéf unijních summitů už v sobotu upravil poměr grantů a půjček na 450 miliard ku 300 miliardám eur ve prospěch úvěrů.

Spořivé severní země kromě toho podle Reuters požadují i to, aby jejich vlastní příspěvky do evropského rozpočtu byly na oplátku menší. Podle diplomatického zdroje agentury Reuters je proti návrhu spořivých většina ostatních zemí, včetně dvou největších ekonomik Německa a Francie. Ty usilují o co nejrychlejší schválení návrhu s ohledem na akutní hospodářskou krizi. 

"Můžete mě s mými granty klidně považovat za cvoka, ale i Angela je na mé straně," řekl pak v neděli nad ránem Macron, což část vyjednavačů rozesmálo, údajně i samotnou kancléřku. Německo a Francie v zásadě souhlasí s původním návrhem Evropské komise, aby na granty šlo 500 miliard a na úvěry zbylých 250 miliard eur.

Šetrný "Pan Ne"

Někteří diplomaté nyní tvrdí, že zatímco Nizozemsko a Rakousko odolávají a nechtějí přistoupit na kompromis, Dánsko je "celkem bez problémů" a Švédsko "dělá pokrok" směrem ke kompromisu, cituje Politico dalšího z diplomatů.

Svou roli v šetrné pozici Nizozemska, jehož premiéra Marka Rutteho diplomaté z jižních zemí překřtili podle agentury Reuters na "Pana Ne", hrají také na příští rok chystané parlamentní volby. Nizozemští daňoví poplatníci si jsou vědomi, že patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu, představa ještě většího příspěvku se u nich proto nesetkává s nadšením. Rutteho středopravá koalice navíc nemá parlamentní většinu, a proto hrozí, že ať už bude v Bruselu přijata jakákoliv dohoda, nizozemský parlament ji neratifikuje.

Nizozemec si s svým postojem vysloužil ostrou kritiku. "Možná budete hrdinou ve své zemi pár dnů, ale za několik týdnů se budete zodpovídat před všemi evropskými občany kvůli tomu, že jste zablokoval přiměřenou a účinnou evropskou reakci," řekl Ruttemu jeho italský protějšek Giuseppe Conte. 

V neděli vyzvala k podpoře návrhu v souladu s původním, a tedy velkorysejším plánem Evropské komise také šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. "Z mého pohledu je lepší dohodnout se na ambiciózním fondu podle toho návrhu, i kdyby to zabralo o trochu více času. Byla bych ráda, kdyby se lídři dohodli na něčem, co bude ambiciózní, než aby to bylo rychle," řekla agentuře Reuters. Peníze na pomoc ekonomikám si komise hodlá vypůjčit na finančních trzích, což by znamenalo, že se za tento dluh zaručí všechny členské státy.

Námitky má i střední Evropa

Nizozemský premiér Rutte a další země trvají také na co nejpřísnější kontrole toho, jak budou země čerpající z fondu plnit stanovené reformy. Debata se vede i o podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby byla co nejpřísnější, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit. Unijní orgány vedou s těmito dvěma státy řízení kvůli porušování evropských hodnot. 

Maďarský premiér Viktor Orbán předložil v sobotu návrh, který "vládu práva" vůbec nezmiňuje. V neděli novinářům řekl, že principiálně proti tomuto spojení není, musí však být zajištěno "novým právně závazným nástrojem", jehož nalezení bude podle Orbána trvat dlouho. O Nizozemci Ruttem pak v neděli večer prohlásil, že je "za celý ten chaos" během vyjednávání odpovědný. 

Polský premiér Mateusz Morawiecki rovněž kategoricky odmítl, že by mohl podpořit současný návrh, při němž by kvalifikovaná většina členských zemí mohla rozhodnout o odstřižení některého státu od finančních zdrojů. "Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy," řekl novinářům při příchodu na jednání tento konzervativní politik.

Dodal, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se Polsko jako jediná z unijních zemí dosud nezavázalo.

Český premiér Andrej Babiš dal v neděli nad ránem po sobotním jednání najevo spokojenost s tím, že se Česku povedlo získat díky změně klíče k rozdělování peněz z fondu přes dvě miliardy eur navíc proti původnímu balíku.

Video: Dovolená bez stresu? Zůstaňte radši doma, vyzývá Petříček

Situace v zahraničí se může rychle změnit, je třeba s tím počítat, dovolená mimo EU je riziko. Viděli jsme už, jak rychle mohou letadla přestat létat. | Video: Emma Smetana, DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy