Rangún - Barmská opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij dostala pas a poprvé od roku 1988 tak může cestovat do zahraničí.
Její první zahraniční cesta by měla vést do Norska, kde má Su Ťij konečně převzít Nobelovu cenu za mír, na niž ji navrhl český exprezident Václav Havel a která jí byla udělena v roce 1991.
Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Národní ligu pro demokracii (NLD), v jejímž čele politička stojí. Su Ťij strávila většinu z uplynulých 20 let v domácím vězení.
"Je to její první pas po dvaceti letech, mám dojem, že se vše vrací k normálu," uvedl mluvčí NLD Ňjan Win. Podle něj je historická zahraniční cesta Su Ťij naplánovaná na polovinu června.
"Na radnici v Oslu (kde se každoročně koná slavnostní předávání Nobelových cen) bude mít přednášku," sdělila organizátorka akce Sigrid Langebrekkeová.
Nejmenovaný činitel barmské vlády agentuře AFP potvrdil, že Su Ťij má od nynějška naprostou volnost pohybu. "Může svobodně odjet do zahraničí," řekl. Podle AFP byla "dáma z Rangúnu" pozvána také generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem do sídla světové organizace.
Su Ťij navštíví i Británii
Dcera předního barmského bojovníka za nezávislost generála Aun Schana chce navštívit také Británii. Experti, citovaní britským tiskem, uvedli, že plánovaná cesta Su Ťij je zatím nejmarkantnější známkou její důvěry v nový režim v čele s prezidentem Thein Seinem.
Su Ťij v Anglii studovala na Oxfordské univerzitě a seznámila se zde se svým manželem, britským akademikem Michaelem Arisem. Ten zemřel v roce 1999 na rakovinu, zatímco Su Ťij byla zavřena v domácím vězení ve své vile v největším barmském městě Rangúnu. Podle britského tisku se politička během nadcházející cesty setká i se svými dvěma dospělými syny.
Barmské úřady udělením pasu Su Ťij učinily další krok k demokratizaci země. Loni na jaře v Barmě nastoupila po desetiletích represivního vojenského režimu k moci civilní vláda, která zahájila reformy.
Su Ťij nový režim umožnil vstoupit do politiky a zúčastnit se nedávných doplňovacích parlamentních voleb. Opoziční vůdkyně v nich uspěla a již zasedla v dolní komoře parlamentu.
Disidentka Su Ťij barmskou poslankyní. Podívejte se:
Politička se vrátila z ciziny do Barmy v roce 1988 ošetřovat svou nemocnou matku, právě v době sílící vzpoury proti vojenskému režimu. Na předvolebních shromážděních po celé zemi pronesla více než 1000 projevů a získala širokou popularitu mezi obyvatelstvem.
Počátkem roku 1989 jako první porušila do té doby dodržované tabu a veřejně obvinila generála Nei Wina, že je původcem většiny problémů v zemi. V létě téhož roku ji úřady uvrhly do domácího vězení.
V roce 1990 jí vláda navrhla, že ji propustí, jestliže se rozhodne k emigraci. To politička odmítla. Z obavy, že by se nemohla do vlasti vrátit, nevyužila ani v roce 1999 nabídky junty naposledy spatřit svého umírajícího manžela.
