Londýn - Frustrace z jednání a chování policie byla významným faktorem, jenž vedl v srpnu k sérii britských pouličních nepokojů.
Vyplývá to ze studie, na níž poslední tři měsíce spolupracovaly London School of Economics (LSE) a deník The Guardian.
Analytici společně s novináři vyzpovídali 270 lidí a sesbírali výpovědi o více než milionu slov. Vychází z nich, že klíčem k pochopení je až "tělesná antipatie" k policii, kterou účastníci výtržností chovají. Zanedbatelné nejsou podle zprávy ani další politické, sociální a ekonomické důvody.
Jak uvádí The Guardian, 86 % z dotázaných označilo za "důležitý" nebo "velmi důležitý" faktor pro výtržnosti chudobu. O jedno procento méně jmenovalo zmíněné "chování policie".
Osm z deseti respondentů za vším vidí nezaměstnanost a tři čtvrtiny zabití Marka Duggana. Právě po zveřejnění okolnosti policejního zásahu v Tottenhamu na severu Londýna, během kterého byl zastřelen, začaly v britské metropoli 6. srpna nepokoje.
Později se rozšířily do Birminghamu, Liverpoolu, Nottinghamu, Manchesteru a Salfordu.
Tým vědců zanalyzoval také 2,5 milionu zpráv na Twitteru. Překvapivě zjistil, že sociální média nehrála v organizování nepokojů tak velkou roli, jak se dřív soudilo. Mnohem důležitějším nástrojem byl chatovací systém na telefonech Blackberry.
Oproti dřívějším očekáváním hrály mnohem menší roli gangy. Během nepokojů přišlo o život pět lidí a 4000 skončily za mřížemi.
Britské policii je podle výzkumu vytýkáno, že se při každodenní práci chová nezdvořile. Lidem vadí i časté náhodné prohlídky a legitimování.
Dvě třetiny z dotázaných uvedly, že je policie v minulosti obvinila z trestného činu.
