Washington - Koně Převalského byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Mezinárodní tým vědců teď ale přišel s novou studií, která tuto hypotézu vyvrací. Podle studie jsou tato zvířata ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura.
Na základě výsledku studie, kterou uveřejnil odborný časopis Science, se budou muset přepsat dějiny koně. V pátek to poznamenala agentura DPA.
"Bylo to obrovské překvapení," komentovala nová zjištění Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas. Olsenová vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde se kdysi vyskytovali příslušníci takzvané botajské kultury.
Botajové, kteří vedli usedlý způsob života, si asi před 5500 lety zřejmě jako první ochočili divoké koně. Některá z těchto již zdomácnělých zvířat následně nejspíš unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela.
Na světě nežije žádný divoký kůň
Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského - robustních zvířat s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou. Podobnou historii mají například i mustangové v Severní Americe.
Výzkum tedy zároveň prokázal, že v současnosti na světě nežijí žádní opravdu divocí koně. "Svět přišel o skutečně divoké koně před stovkami, možná před tisíci let, ale až nyní se o tom díky výsledku této studie dozvídáme," uvedla Olsenová.
Na výzkumu se podílelo téměř pět desítek vědců z 28 výzkumných ústavů po celém světě, kteří analyzovali genetickou informaci téměř devíti desítek koní. Analýza přinesla i další velká překvapení.
Podle francouzských vědců, kteří se do studie také zapojili, například botajští koně opětovným zdivočením přišli o typický černobílý leopardí vzor na kůži. Mohlo k tomu dojít přirozeným výběrem. Genová varianta zodpovědná za černobílou kůži je totiž zároveň zodpovědná i za noční slepotu.
1/3 Za Zoo Praha krátce k článku o koních ve Science:
— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) February 23, 2018
Studie Gaunitzové a kol. je mimořádně zajímavá, i když z našeho pohledu ne až tak překvapivá. O vztahu divokých koní Převalského a domácích koní se hodně diskutovalo již v minulosti. V každém případě tento nový pohled na
Kde se vzali botajští koně?
Odborníci také až dosud věřili, že koně domestikovaní příslušníky botajské kultury byli prapředky všech moderních eurasijských koní. Když ale vědci srovnali genomy dvacítky botajských koní s genetickou informací moderních eurasijských koní, kteří žili v posledních 4000 letech, nenašli žádnou shodu.
Znamená to, že skutečnost je zcela opačná než dosavadní hypotézy. Botajští koně jsou prapředky koně Převalského, ale nikoliv moderních koní. Jejich původ je tak více než kdy dříve zahalen tajemstvím.
Podle Alissy Mittnikové z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně je možné, že byl kůň domestikován ještě na jiném místě, než které obývala botajská kultura, a právě odtud pak pochází předci dnešních koní. Pátrání po nich se nyní soustředí nejen na oblast střední Asie, ale také Ukrajiny, Ruska, Maďarska či Polska.
Koně Převalského byli ve volné přírodě na konci 60. let považováni za vyhynulé. Snahy o jejich navrácení začaly na konci 80. let. První transport do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992. Od roku 2011 Zoo Praha samostatně organizuje transporty do západního Mongolska. Za tu dobu do původního prostředí vrátila 31 zvířat, z toho 27 z Česka a zbývající čtyři vnitromongolským transportem.
Pražská zoo vede dokonce světovou plemennou knihu koní Převalského. Další transport těchto lichokopytníků do Mongolska plánuje Zoo Praha na letošní 19. červen. Součástí budou i čtyři klisny z evropských zoologických zahrad a chovných zařízení.
