Lausanne - Louis de Funès představil před více než třiceti lety ve své komedii Křidýlko nebo stehýnko svět gastronomických průvodců, ve kterém jsou majitelé restaurací schopni kritiky a znalce pokrmů i unést nebo věznit. To vše pro to, aby získali dobré hodnocení.
Svět špičkových a drahých restaurací, vévodících prestižním žebříčkům, má ale ke komediím mnohdy daleko.
Benoit Violier měl úspěch a uznání. Ve svém oboru byl slavný, skvělou kariéru za sebou a nejspíš i před sebou. Namísto toho ukončil Švýcar francouzského původu ve čtyřiačtyřiceti letech svůj život.
Šéfkuchař nejlepší restaurace světa - Restaurant de l'Hotel de Ville na okraji Lausanne - proti sobě obrátil svoji loveckou pušku. V pátek měl pohřeb v katedrále v Lausanne.
Velmi tenká hranice
Restaurace, kterou vedl, byla v prestižním francouzském žebříčku La Liste vyhlášena světovým premiantem v prosinci. Violier se zabil necelé dva měsíce poté.
Jeho přátelé a znalci gastronomie se shodují: kulinářský byznys je stresující záležitost. Pokud tedy chcete prosperovat nebo si udržet dlouho budovanou pověst.
Violier nevydržel tlak a jeho kolaps skončil tragédií. Jeho restaurace měla jako pouhá jedna ze dvou ve Švýcarsku tři michelinské hvězdičky.
Udržet si nezbytnou úroveň znamená mimořádné vypětí a rezignaci na rodinný život. Musíte být v práci od rána do večera, uvedla pro novináře Patricia Zizzová, Violierova přítelkyně a bývalá partnerka slavného francouzského šéfkuchaře Paula Bocuseho.
"Ve světě špičkových restaurací je hranice mezi úspěchem a bankrotem velmi tenká. Může ji tvořit jedno vyjádření kritika. Hodnocení v žebříčcích, například michelinské hvězdičky, může doslova znamenat pro šéfkuchaře život či smrt," napsal v nekrologu list St. Louis Post-Dispatch.
Nic nemůže být definitivně a úplně dokonalé
Nejde o první sebevraždu v oboru.
Před třinácti lety se zabil Francouz Bernard Loiseau poté, co gastronomický průvodce Gault & Millau snížil hodnocení jeho podniku.
Ve vlastní restauraci se po podobné kritice oběsil Homaro Cantu, mediálně známý šéfkuchař z Chicaga.
V jednom z rozhovorů pro kulinářský průvodce Violier o své práci prohlásil: "Nic nemůže být definitivně a úplně dokonalé. Všechno musí být znovu a znovu dosaženo každý den.“
V prosinci poté, co byl jím vedený restaurant vyhlášen jako nejlepší na světě, se o rodáka z La Rochelle zajímal list The New York Times. V rozhovoru z úst šéfkuchaře mimo jiné zaznělo: "Cítil jsem velkou zodpovědnost poté, co jsem byl vyhlášen jedničkou."
Pro časopis Food Arts před deseti lety prohlásil, že chce mít "nejkrásnější kuchyni v Evropě".
Les funérailles de Benoît Violier auront lieu vendredi https://t.co/fVq2sh9KNe
— 24heures (@24heuresch) February 3, 2016
Francouzská média uvádějí, že loni krátce po sobě zemřeli Violierův otec a také jeho dlouholetý učitel, který do roku 2012 Restaurant de l'Hotel de Ville vedl.
Šéfkuchař se s tím údajně obtížně vyrovnával, ale nic nenasvědčovalo, že by jeho stav mohl vyústit v sebevraždu.
