Berlín/Paříž – Píše se rok 2022. Ve druhém kole francouzských prezidentských voleb prohrává šéfka Národní fronty Marine Le Penová s kandidátem Muslimského bratrstva Mohammedem Ben Abbesem.
Ten se ujímá mandátu. Ruší demokracii, zavádí mnohoženství a islám jako jediné povolené náboženství.
Fikce? Ano. Xenofoba z okraje společnosti? To nikoliv. Jde o téma nového románu uznávaného spisovatele Michela Houellebecqa, který posbíral nejprestižnější literární ceny a jehož díla byla přeložena do desítek jazyků včetně češtiny.
Podle agentury AFP Houllebecq o své nové knize Podrobení tvrdí, že staví na strachu lidí. Byť neříká přímo, že na strachu z islámu či imigrantů.
Za pravdu jako by mu chtěli dát v sousedním Německu. Hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) v pondělí dostalo v Drážďanech do ulic osmnáct tisíc lidí na svoji dosud největší demonstraci.
V jiných městech jako Berlín nebo Kolín nad Rýnem byla podstatně nižší účast a naopak tam měli převahu odpůrci hnutí, ale průzkumy ukazují, že vlna nejistoty ohledně toho, jakou roli bude v budoucnosti hrát v Evropě islám, dorazila i do Německa. Nejtolerantnější evropské země.
Časopis Stern napsal, že podle průzkumu podporuje demonstrace proti islamizaci devětadvacet procent Němců. A podle týdeníku Der Spiegel se čtyřiatřicet procent Němců domnívá, že země prochází "islamizací".
Podobně zvýšená ostražitost vůči muslimským přistěhovalcům je patrná například i ve Švédsku, kde protiimigrantská strana Švédští demokraté sílí s každými volbami (letos získali skoro třináct procent hlasů, před čtyřmi lety necelých šest) a kde předloni metropoli Stockholm zaskočily nepokoje na předměstích, obydlených přistěhovalci.
Německá kancléřka Angela Merkelová sice v televizi označila srdce stoupenců hnutí Pegida za "plná nenávisti". Ale připojuje se i část populace, kterou lze těžko označit za extrémně pravicovou, rasistickou nebo neonacistickou.
Hnutí podporuje euroskeptická Aliance pro Německo (AfD) a pochopení pro obavy účastníků demonstrací vyjadřuje i bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), která v největší spolkové zemi vládne nepřetržitě desítky let.
Ve Francii je hlavním nositelem podezíravosti vůči přistěhovalcům a muslimům Národní fronta. Favorit příštích parlamentních voleb.
Přední francouzský arabista a autor knihy o islámu a Blízkém východu Gilles Kepel před časem řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že polarizaci v Evropě, týkající se islámu, považuje za velmi nebezpečnou.
"Atmosféra v Evropě je velmi špatná. Mnozí lidé se cítí ohroženi nejen přílivem imigrantů z muslimských zemí, ale i jejich vysokou porodností. Mezi oběma stranami je řada nedorozumění. Tento problém, toto napětí by se ale mělo řešit rychle, protože jinak Evropa dost riskuje," uvedl Kepel.
Minimálně v Německu přitom hrají roli zprávy o brutalitě hnutí Islámský stát a o válce v Sýrii. Zakladatel Pegida Lutz Bachmann tvrdí, že k akci ho vyprovokovalo znechucení z násilných potyček německých Kurdů a radikálních islamistů (tzv. salafistů) v německých městech kvůli válce v Sýrii.
Je zřejmě jen otázkou času, kdy se i v Německu stane islám a přistěhovalectví důležitým volebním tématem, které ovlivní výsledek hlasování.
