Peking - Čínské vojenské letectvo uskutečnilo historicky první přistání stíhačky na letadlové lodi.
Dosedl na ni nejmodernější stroj J-15 čínské výroby, který je podle agentury Nová Čína schopen nést přesně naváděné bomby a rakety, jež dokážou zasáhnout cíle na moři, na pevnině i ve vzduchu.
Jak ale doplnila další čínská média, měl úspěšný test vojenské techniky tragickou dohru.
Jedenapadesátiletý vysoce postavený inženýr Luo Jüan, který na program vývoje letounů J-15 dohlížel, krátce po zhlédnutí úspěšného přistání podlehl infarktu.
První letadlová loď říše středu Liao-ning vznikla úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag. Tu Peking koupil před 14 lety od Ukrajiny.
Plavidlo, nově pojmenované po jedné z čínských provincií, vyplulo v době nových sporů s Japonskem a dalšími východoasijskými zeměmi o území ve Východočínském a Jihočínském moři, která jsou strategickými vodními cestami i předpokládanou bohatou zásobárnou nerostných surovin.
Obrazem: tak se z ruského veterána stala čínská chlouba:
Stres je nejčastější příčinou smrti čínských akademiků
Inženýra, jenž se nevzpamatoval z návalu emocí, média označila za národního hrdinu. Státní televize AP je to nebývalá pocta pro dosud neznámého vědce, což svědčí o obrovské prestiži zmíněného zbrojního programu.
Čínští akademici, kteří se podílejí na klíčových vládních projektech, jsou podle AP pod nesmírným tlakem a stres je také u čínských intelektuálů jednou z nejčastějších příčin smrti.
Čína investuje do svého námořnictva množství peněz, podle nezávislých expertů nicméně potrvá ještě několik let, než se Pekingu podaří vytvořit plně funkční operační skupinu s letadlovou lodí a doprovodnými plavidly.