Tripolis - Ali Mohammed Facherí alias Ibn al-Šajch al-Libí spáchal sebevraždu ve své libyjské cele, kde si odpykával doživotní trest. Tak informoval v neděli o smrti bývalého operativce Al-Káidy libyjský deník Oed, aniž by uvedl datum nebo přiblížil okolnosti jeho skonu.
Zpráva ve světě nevyvolala přílišný zájem, přesto si ho zasluhuje. Al-Libí byl kdysi jedním z nejvíce ceněných vězňů tajného programu americké Ústřední zpravodajské služby. Byl to právě on, kdo předal agentům CIA roku 2002 falešné informace o tom, že Irák poskytl dvěma operativcům Al-Káidy v roce 2000 výcvik v oblasti chemických a biologických zbraní.
Trapas zmizel
Když se však v Iráku žádné důkazy o spojení bývalého diktátora Saddáma Husajna se sítí Usámy bin Ládina nenašla a al-Libí v roce 2004 své svědectví odvolal, Bushova administrativa jej potichu odklidila neznámo kam.
Na podzim roku 2006 americká vláda oznámila, že bude u takzvaných vojenských komisí soudit ty„nejhorší z nejhorších", kteří dosud pobývali v tajných věznicích CIA. O bývalém nejdůležitějším vězni však nepadlo ani slovo. I sami kongresmani tak žádali prezidenta Bushe, aby sdělil, co se s al-Libím stalo.
„Zaspekuloval bych si, že zmizel, protože byl pro Bushovu administrativu tak obrovským trapasem," říká dnes ředitel washingtonské sekce lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) Tom Malinowski. „Byl důkazem číslo jedna v příběhu o tom, jak vymučená doznání přispěla k hromadnému selhání tajných služeb, jež předcházelo irácké válce."
Spojení Saddáma Husajna s Al-Káidou a jeho snaha vyrobit zbraně hromadného ničení byly dva hlavní argumenty, kterými první vláda George Bushe obhajovala připravovaný útok na Irák. Oba se ukázaly jako falešné.
Powellova skvrna
Samotné zprávy CIA a vojenské rozvědky DIA ze srpna, respektive února 2002, hovořily o tom, že jím poskytované informace nejsou spolehlivé. Jednak byl Al-Libí jediným zdrojem, který tvrdil, že Al-Káida od Husajna dostala trénink ve zbraních hromadného ničení, jednak byla tato informace získána tvrdým mučením zadržovaného, jednak ji nezískala CIA, ale egyptské tajné služby.
Přesto rok po zprávě DIA, která mluvila o tom, že Al-Libí „zřejmě záměrně klame", vystoupil tehdejší ministr zahraničí Colin Powell v Radě bezpečnosti OSN, kde přednesl svůj slavný projev o (neexistujících) iráckých zbraních hromadného ničení, ve kterém se také opíral o informace získané od Al-Libího.
Powell později popsal tuto řeč jako „skvrnu" na své kariéře.
Falešný pohřeb
Al-Libí byl chycen na přelomu let 2001 a 2002, když se pokoušel uprchnout z Afghánistánu do Pákistánu. V Afghánistánu prý vedl jeden z výcvikových táborů Al-Káidy. Byl krátce vyslýchán FBI a údajně navázal s jedním z agentů blízký vztah nutný k prozrazení důvěrných informací. Později však jeho výslechy dostala na starosti CIA, která jej předala Egypťanům.
Podle knihy „Přílišné sebevědomí: Jak to bylo s propagandou, skandály a švindlem okolo irácké války" autorů Michaela Isikoffa a Davida Corna si Al-Libí spojení Iráku a Al-Káidy vymyslel poté, co byl zbit a na sedmnáct hodin zavřen do malé bedny; jednalo se o techniku zvanou „falešný pohřeb".
Když ho Egypťané vrátili v roce 2004 CIA, informace poskytnuté v egyptském zajetí odvolal. O jeho následném vydání Libyi se jen spekulovalo, dokud ho před čtrnácti dny na dvorku libyjské věznice Abú Salim nespatřil vyšetřovatel Human Rights Watch Heba Morajef a jeden z jeho kolegů. Al-Libí se však s nimi bavit nechtěl.
„Kde jste byli, když mě mučili v amerických věznicích?" zeptal se jich prý nevlídně.
Podle Oedu přátelé zemřelého pochybují, že šlo o sebevraždu. HRW už vyzvalo k nezávislému vyšetření příčin jeho smrti.
