David čelí Goliášovi. Velké srovnání vojenské i ekonomické síly Číny a Tchaj-wanu

Martin Novák Štefan Novák Martin Novák, Štefan Novák
11. 8. 2022 10:36
Čína v rozporu s původně oznámeným plánem v neděli neukončila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu. Naopak je stupňuje: armáda uvedla, že se chystá nacvičovat protiponorkové útoky.

Tchaj-wan musel kvůli čínským operacím změnit námořní trasy svých lodí i vzdušné koridory svých letadel a obviňuje Peking, že cvičení je de facto tréninkem na invazi. Rozsáhlé armádní manévry, největší v historii Číny, se konají v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, která ostrov krátce navštívila minulý týden. Podívejte se v naší grafice na nejen vojenské srovnání Číny a Tchaj-wanu.

Srovnání vojenské síly Číny a Tchaj-wanu

Čína
Tchaj-wan
230 mld. dolarů
vydajeVojenský rozpočet v roce 2020
16,8 mld. dolarů
2 miliony
vojskoPočet vojáků v aktivní službě
170 000
965 000 vojáků
vojskoPozemní síly
94 000 vojáků
260 000 vojáků
lodstvoNámořnictvo
40 000 vojáků
395 000 vojáků
letounyLetectvo
35 000 vojáků
5400
tankyTanky
650
3227
letounyLetadla
504
59
lodstvoPonorky
4
86
lodstvoBojové lodě
26
3
lodstvoLetadlové a vrtulníkové lodě
0
9834
lodstvoDělostřelecká technika
2093

Ekonomická a politická síla

Čínské vojenské cvičení

mapa background

Zdroj: BBC, Google mapy

Čína splnila svou hrozbu a na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu odpověděla v historii bezprecedentními a dosud největšími vojenskými manévry. Čínské bombardéry a drony přelétávaly linii, která odděluje čínský a tchajwanský vzdušný prostor, čínské lodě pluly do vod v blízkosti ostrova. Dělostřelectvo odpálilo rakety u tchajwanského souostroví Ma-cu, přičemž několik jich dopadlo do japonských výsostných vod. Tchaj-wan přitom čínské ozbrojené síly obvinil, že manévry jsou nácvikem invaze na ostrov.

Napjaté vztahy Číny a Tchaj-wanu

Mao Ce-tung (vlevo) a Čankajšek při přípitku na vzácném snímku z doby jejich "smíru" v Číně v roce 1946. O dva roky později Čankajšek odletěl na Tchaj-wan, kde vládl až do své smrti v roce 1975. | Zdroj: ČTK

Peking považuje demokratický Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky "jedné Číny" na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a už 30 let i demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně pokračuje komunistický režim jedné strany.

Čína ostrovu hrozí ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Případná obrana před čínskou invazí by byla podle analytiků pro Tchaj-wan náročnou operací s nejistým výsledkem. Napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí vzrůstá už delší dobu.

Čína zvyšuje vojenský i politický tlak na ostrov a nevylučuje, že by se ho mohla zmocnit silou. Loni na podzim zorganizovala poblíž Tchaj-wanu vojenské cvičení, do blízkosti ostrova vyslala přes 150 vojenských letounů. Časté jsou také lety čínského letectva tchajwanským vzdušným prostorem.

Zdroje: BBC, Newsweek, countryeconomy.com, Světová banka, CIA World Factbook, ČTK

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy