Výsledky dnes zveřejnila volební komise. Volby neproběhly v klidu tak, jak se zpočátku zdálo. Při útoku dvěma granáty na mešitu v Akkaraipattu na východě ostrova zahynuli časně ráno dva lidé a 30 jich bylo zraněno. Místní policie přičetla útok povstalecké organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE). Samotný průběh hlasování však narušovaly násilné incidenty jen sporadicky.
Radžapakse získal přes 50,3 procenta, a Vikremasinghe kolem 48,3 procenta. Hlavním tématem voleb byla hospodářská obnova země a budoucnost mírového procesu s tamilskými rebely. Ti hlasování bojkotovali, což zapříčinilo, že tamilští voliči na severu a východě země, které jsou pod kontrolou Tygrů, se takřka vůbec voleb nezúčastnili.
Premiér Radžapakdse autonomii pro menšinové Tamily odmítá, naopak pravicový Vikremasinghe zaujímá smířlivější postoj. Nicméně Radžapakse vůdci tamilských povstalců Vélupilláímu Prabhákaranovi nabídl přímá jednání. "Přinesu zemi čestný mír v rámci respektu vůči všem komunitám," prohlásil nově zvolený prezident, který dnes slaví 60. narozeniny.
Právník Radžapakse se sám stylizuje jako muž z lidu. Za vlády Čandriky Kumaratungové, která podle ústavy už potřetí kandidovat nesměla, se Radžapakse příliš neprofiloval. Neschopnost jeho vlády zarazit růst životních nákladů či obnovit jednání s Tamily vzbuzuje obavy i zahraničních investorů.
"Ostrov tisíce diamantů" se stále vypořádává s následky přírodní pohromy způsobené přívalovými vlnami tsunami, které zpustošily pobřeží států jihovýchodní Asie 26. prosince 2004.
Tygři a vlna
Téměř rok po tsunami se na zničeném pobřeží Srí Lanky teprve začíná stavět. Problémem je korupce či rozdělování štědré mezinárodní pomoci. Jedna z největších přírodních katastrof v historii lidstva si vyžádala životy více než 228 000 lidí, z toho na Srí Lance zahynulo přes 31 000 lidí.
Povstalečtí Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE) proto dočasně přerušili boj za autonomii na severovýchodě země, aby bylo možné se soustředit na pomoc obětem. V červnu vláda a povstalci podepsali dlouho očekávanou dohodu o rozdělení humanitární pomoci (tři miliardy dolarů) i mezi rebely. Není ani válka, ani mír, ale intenzita byť ojedinělých útoků se zvyšuje.
V srpnu Srí Lankou otřásla vražda ministra zahraničí Lakšmana Kadirgamara. LTTE popřela jakoukoli odpovědnost za atentát, ze kterého ji obvinila policie a armáda. Vražda vlivného politika tamilské národnosti ale zvýšila obavy z opětovného vypuknutí války. Příměří, které Tygři uzavřeli s vládou v roce 2002 a které pozastavilo dvacetiletou válku, je dlouho na pokraji zhroucení. Klid zbraní přitom více než zdvojnásobil počet návštěvníků ostrova v porovnání s válečnou minulostí. Vleklá válka polykající šest procent HDP byla zátěží pro ekonomiku země a od roku 1983, kdy konflikt vypukl, si vyžádala podle odhadů 65 tisíc životů.
V posledních prezidentských volbách (předčasných) v prosinci 1999 tehdejší prezidentka Kumaratungová z Lidového spojenectví porazila Ranila Vikremasingheho (Sjednocená národní strana). Od té doby se v politicky nestabilní zemi konaly už troje parlamentní volby.
Ty poslední předčasné v dubnu 2004 změnily poměr sil ve prospěch koalice Lidového spojenectví Kumaratungové, "jestřábů" razících tvrdou linii v jednání s rebely. V parlamentu ale současně poprvé zasedli zástupci tamilských rebelů.
Tahy paní prezidentky
Vláda a zástupci LTTE uzavřeli pod záštitou Norska v únoru 2002 časově neomezenou dohodu o příměří.
Prezidentka Kumaratungová s příměřím nesouhlasila a premiéra obviňovala z měkkého postoje vůči LTTE. Klid zbraní ale skutečně vedl k přímým mírovým rozhovorům. Průlomové bylo jednání na začátku prosince 2002 v norském Oslu, kde srílanská vláda s Tygry uzavřela dohodu o federálním uspořádání ostrova.
Nadějný mírový proces ovšem zastavila jeho někdejší průkopnice Kumaratungová, když 4. listopadu 2003, zatímco byl premiér na návštěvě USA, odvolala ministry obrany (tuto funkci převzala sama), vnitra a informací, pozastavila činnost parlamentu a nechala budovy hlavních sdělovacích prostředků obsadit armádou. Norská vláda pak opustila svou zprostředkovatelskou roli v konfliktu.
Prezident, který má výkonnou moc, je volen v přímém hlasování obyvatelstva na 6 let, zvolen může být nejvýše dvakrát. Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, koná se druhé kolo. Nejvyšší soud letos v srpnu rozhodl, že funkční období prezidentky Kumaratungové končí letos v prosinci, a definitivně zmařil její snahy o prodloužení druhého období do konce roku 2006. Jako důvod uváděla prezidentka předčasnými volbami zkrácené první funkční období.
