Londýn - Státy, investiční banky, fondy, ale i slavné univerzity se vrhly na nové podnikání. Kupují nebo si pronajímají obrovské plochy zemědělské půdy v chudých zemích subsaharské Afriky s jediným cílem: produkovat ve velkém potraviny a biopaliva na export.
Experti amerického Oaklandského institutu však varují, že tito investoři získávají africkou půdu za podezřelých okolností a že průmyslová zemědělská výroba povede k vyhnání možná až milionů těch nejchudších Afričanů z jejich políček.
Institut analyzoval situaci v sedmi afrických zemích - Etiopii, Tanzanii, Jižním Súdánu, Sieře Leone, Mali a Mosambiku - a konstatoval, že hedgeové fondy a další spekulanti jen v roce 2009 koupili nebo si dlouhodobě pronajali v Africe 60 milionů hektarů zemědělské půdy.
Takovou rozlohu má například Francie.
Na spekulacích se podílejí země (například Čína, Jižní Korea či Saúdská Arábie), ale i firmy a další soukromé instituce.
List The Guardian uvedl, že se na těchto spekulacích podílejí i některé americké prestižní univerzity, Harvard, Vanderbildt a další, které prostřednictvím evropských investičních fondů nakupují nebo si pronajímají statisíce hektarů africké zemědělské půdy.
V Tanzanii například podepsala americká firma AgriSolEnergy obří kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů. Na této investici se podílí i Iowská univerzita.
Podle Guardianu je součástí smlouvy s tanzanskou vládou podmínka, že z půdy, kterou Američané chtějí, bude muset nejdříve bez náhrady odejít 163 tisíc malých rolníků, kteří ji obdělávají již 40 let.
Výkup ve velkém
Některé kontrakty přímo vyrážejí svou obrovitostí dech. Čína si například v Konžské demokratické republice pronajala téměř 3 miliony hektarů, na nichž chce vytvořit největší plantáž olejových palem na světě.
Jižní Korea chtěla koupit v Mosambiku téměř 1,5 milionu hektarů půdy. Tento kontrakt se nakonec neuskutečnil kvůli nejistým politickým poměrům v této zemi.
Investoři z Evropy a USA nyní ale intenzivně jednají jen v této zemi o nákupu až 7 milionů hektarů zemědělské a lesní půdy.
Zpráva Světové banky uvádí, že většina kontraktů uzavřených mezi spekulanty z bohatých zemí a africkými vládami je neprůhledná a ohrožuje celý globální trh s potravinami.
Oaklandský institut je v hodnocení těchto obchodů ještě otevřenější. "Tytéž firmy, které nás zavedly do globální recese kvůli riskantním spekulacím na trhu s nemovitostmi, dělají nyní totéž se světovými zásobami potravin," konstatuje.
"Nikdo ať nepodléhá iluzi, že investoři přicházejí do Afriky s cílem nakrmit hladovějící Afričany, vytvářet pracovní příležitosti nebo zajistit potravinovou bezpečnost," varuje ve stejném duchu Obang Metho z nevládní organizace Hnutí solidarity za novou Etiopii sídlící v Addis Abebě.
OSN a Světová banka se nyní pokoušejí vytvořit určitý kodex, který by platil pro nákupy zemědělské půdy v chudých zemích. Podle kritiků je však již příliš pozdě.
Bohatí západní, arabští a čínští investoři budou dál masově vykupovat africkou půdu bez ohledu na potřeby místního obyvatelstva, protože ceny potravin neustále rostou a slibují velké zisky.
