Madrid - Španělská vláda převezme faktickou kontrolu nad doposud autonomním Katalánskem, jehož vedení odmítlo ustoupit od snahy dosáhnout samostatnosti. Španělský premiér Mariano Rajoy po mimořádném zasedání ústřední vlády v Madridu oznámil v přímém televizním přenosu, že cílem je v regionu obnovit ústavní pořádek a uspořádat předčasné volby do tamějšího parlamentu.
Madrid hodlá s podporou španělského Senátu, ve kterém má vládní Lidová strana převahu, sesadit katalánský regionální kabinet v čele s Puigdemontem. Vláda chce také podle Rajoye částečně omezit působnost regionálního parlamentu, například že nebude smět jmenovat do svého předsednictví členy sesazené vlády.
Povinnosti kabinetu převezmou v zásadě ministři v Madridu "tak dlouho, dokud bude trvat mimořádná situace". Podle Rajoye se ještě musí vláda v Madridu rozhodnout, zda nejmenuje místo katalánské vlády prozatímní správu. Rajoy tvrdil, že tím Katalánsko nezbavuje autonomie, ale že mají být sesazeni jen představitelé, kteří porušili zákony. Předčasné volby v regionu by se měly konat do šesti měsíců, případně i dříve.
Vláda tak chce s pomocí Senátu, který o její žádosti bude jednat a hlasovat v pátek, aktivovat článek 155 španělské ústavy, což doposud žádná jiná vláda za čtyři desítky let španělské demokracie neudělala.
Katalánský premiér Carles Puigdemont označil postup ústřední vlády, tedy aktivaci článku 155, za "nejhorší útok" proti Katalánsku od dob diktatury Franciska Franka. Puigdemont označil Rajoyův pokus Katalánsko "ponížit" za "útok proti demokracii". Podle agentury AP skrytě pohrozil vyhlášením nezávislosti a vyzval poslance katalánského parlamentu, aby se tlaku Madridu nepodvolili.
Katalánští separatisté označili rozhodnutí ústřední vlády v Madridu převzít kontrolu nad regionem za státní převrat a nástup totalitarismu. "Pojďme dnes, více než kdy jindy, bránit demokracii a občanská a politická práva," reagoval na Twitteru katalánský vicepremiér Oriol Junqueras.
V sobotu v Barceloně začaly rozsáhlé demonstrace za nezávislost a proti vazbě dvou separatistických vůdců, informovala agentura AP. K průvodu tisíců protestujících se připojil i katalánský premiér Carles Puigdemont. Hlavním podnětem ke svolání protestu bylo pondělní uvalení vazby na Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, lídry dvou separatistických sdružení obviněné ze vzpoury během přípravy referenda. Jejich příznivci je označují za politické vězně a požadují jejich propuštění.
Španělská unionistická platforma Societat Civil Catalana (SCC), která má blízko ke krajní pravici, údaj policie zpochybnila a udala, že v centru Barcelony protestuje 85 tisíc lidí.
Aktivace článku 155 španělské ústavy ohromilo i některé umírněné představitele regionu. Starostka Barcelony Ada Colauová, jež se stavěla proti vyhlášení samostatnosti bez legitimního referenda, Rajoyův tah označila za "vážný útok" proti katalánské regionální autonomii.
"Dnešek je tím nejhorším dnem za posledních 40 let, je dnem regrese demokracie. Oznámení (španělského premiéra) z dnešního rána je hrozné a dalo se mu vyhnout. Tomuto rozhodnutí se lze stále vyhnout," řekla Colauová na demonstraci.
Webová stránka španělského ústavního soudu, který od počátku veškeré separatistické snahy blokoval, se dnes stala terčem kybernetického útoku a nefungovala. Hesla podporující nezávislost Katalánska útočníci umístili i na řadu vládních webových stránek, informovaly španělské úřady.
Španělský král Felipe VI. v pátek večer řekl, že stát se dokáže vyrovnat s "nepřijatelným pokusem o odtržení", a to ráznými kroky "jeho legitimních demokratických institucí", uvedla agentura AFP. "Nechceme se vzdát toho, co jsme postavili společně," řekl král.
