Londýn – Čtvrtečním rozhodnutím vrchního soudu, že vláda premiérky Theresy Mayové nemůže bez souhlasu parlamentu spustit formální vyjednávání s Evropskou unií, ještě o něco více zhoustl oblak nejistoty, který Brexit obklopuje.
"Země hlasovala pro odchod z EU v referendu, které parlament schválil zákonem. A vláda je odhodlána výsledek referenda respektovat," prohlásil bezprostředně po vynesení verdiktu mluvčí vlády.
Nejvyšší soud si podle agentury Reuters pro jednání o kauze vyčlenil termín 5. až 8. prosince, ovšem tím peripetie zdaleka nekončí.
Tak například v parlamentních lavicích sedí celá řada lidí, kteří jsou proti odchodu Británie z osmadvacítky. A paradoxně se nedá vyloučit, že celý případ skončí až u instance, která je odpůrcům Bruselu trnem v oku. U Evropského soudního dvora.
Chaos v parlamentu
Pokud skutečně padne definitivní verdikt, že vláda Theresy Mayové nemá dostatečné pravomoci pro aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, může to podle politického editora BBC Normana Smitha dospět k tomu, že parlament bude na několik měsíců uvržen do chaosu.
"Parlament možná bude muset ke spuštění článku 50 přijmout zákon. Pokud by tomu tak bylo, celý proces může trvat měsíce, protože by nemusel projít jen skrze Dolní sněmovnu, ale také přes Sněmovnu lordů, kde vláda nemá většinu. A kde je drtivá řada peerů (označení pro členy Sněmovny lordů – pozn. red.) proti Brexitu," vysvětlil krátce po oznámení soudu.
V Dolní sněmovně sice vláda většinu má, ale ani to není zárukou hladkého průběhu. Už jen proto, že Konzervativní strana premiérky Mayové je tou samou stranou, kterou pár měsíců zpátky vedl David Cameron, hlasitý zastánce setrvání země v EU.
Byl to právě pohled na Brexit, co torye před referendem rozdělilo.
Poslanci si mohou klást podmínky
Aktivace článku 50 tak nemusí být jen prostým hlasováním, ale vypracováním komplexní legislativy. A Westminster by si mohl klást podmínky.
"Poslanci by například mohli trvat na tom, že napříště budou hlasovat i o vyjednávací strategii Theresy Mayové. Nebo by mohli přidat dodatek, že Velká Británie by měla zůstat součástí jednotného trhu," vysvětluje Smith.
To vše by teoreticky mohlo skončit tím, že Británie zůstane součástí osmadvacítky. Pravděpodobnější ale je zpomalení celého procesu. Britská média dokonce spekulují o předčasných volbách.
Spor o pravomoci
Případ k soudu přineslo několik jednotlivců, kteří se domnívali, že vláda jako taková nemá právo sama o sobě článek 50 Lisabonské smlouvy spustit a že k tomu potřebuje souhlas parlamentu. Jejich základním argumentem přitom bylo to, že odchodem z EU přijdou Britové o některá zásadní práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí.
Článek 50 Lisabonské smlouvy hovoří o možnosti o odstoupení státu z EU. Stát musí Unii o svém úmyslu oficiálně informovat – čímž se spustí dvouletá vyjednávací lhůta. Právní spor, o který se teď jedná, se dotýká části článku, která říká, že každý členský stát může o vystoupení rozhodnout "v souladu se svými ústavními předpisy". A Britové teď řeší, jak si tyto předpisy stojí.
Premiérka Theresa Mayová už dříve avizovala, že chce proces odloučení od EU spustit příští rok na jaře a členství Británie v EU by skončilo v roce 2019.
