Unijní instituce několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Členské státy se však i kvůli bezvýslednosti této procedury předloni přes odpor Polska a Maďarska shodly s Evropským parlamentem na zavedení podmíněnosti, která dává komisi možnost omezit vyplácení unijních fondů.
Vlády ve Varšavě a Budapešti se loni společně obrátily na soud s tím, že EU porušuje své pravomoci a neměla by problémy týkající se právního státu spojovat s rozpočtem. Podle nich tento problém již řeší zmíněná řízení podle sedmého článku smlouvy o EU.
Podle soudců je však nová podmíněnost legitimní snahou ochránit rozpočet a nevztahuje se obecně na všechny případy porušování právního státu. "Cílem nařízení je tedy chránit rozpočet unie před zásahy vyplývajícími dostatečně přímo z porušování zásad právního státu, a nikoliv sankcionovat toto porušování jako takové," konstatoval soud. Zavedení nového mechanismu se proto podle verdiktu nijak nepřekrývá se sedmým článkem.
Soudci se shodli, že unijní země musí respektovat společné hodnoty, mezi něž patří právní stát a solidarita, pokud chtějí využít veškerých výhod spojených s členstvím v evropské sedmadvacítce. Unie podle nich zároveň musí mít možnost v mezích svých pravomocí tyto hodnoty hájit, což je i případ nové podmíněnosti.
"Řádné finanční řízení rozpočtu unie a finanční zájmy unie přitom mohou být vážně ohroženy porušováním zásad právního státu, ke kterému dochází v členském státě," uvedl soud v tiskové zprávě k verdiktu.
Rozhodnutí přivítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž mu komise v nejbližších týdnech přizpůsobí postup, jak pravidlo využít v praxi. "Komise monitoruje situaci ve všech členských státech od chvíle, kdy nařízení vstoupilo v platnost, a některé případy zkoumáme velmi podrobně," uvedla šéfka unijní exekutivy.
Komise by po soudním verdiktu mohla Polsku a Maďarsku zablokovat miliardy eur ze strukturálních fondů EU. Obě země na spory s unijními institucemi doplácejí již nyní, neboť jim komise zatím neuvolnila žádné peníze z mimořádného fondu obnovy kvůli obavám o nezávislost justice v polském případě či kvůli obavám z nedostatečného potírání korupce v případě maďarském.
"Polsko se musí bránit proti vydírání, jehož cílem je zbavit nás práva rozhodovat o sobě samých. Zvláště když má Polsko přijít o peníze kvůli opatřením, která jsou běžná ve Španělsku či v Německu," reagoval na verdikt na twitteru náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta. Narážel na fakt, že EK vyčítá Polsku svěření výběru soudců politikům, které je podle Varšavy srovnatelné se systémem ve zmíněných zemích. Podle Bruselu se však standardy všech tří států srovnávat nedají.
Polský ústavní soud ve středu začal na návrh generálního prokurátora a ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobry posuzovat, zda podmíněnost čerpání peněz neodporuje polské ústavě. Ale po půldruhé hodině soud bez upřesnění důvodu zasedání přerušil, uvedl list Gazeta Wyborcza. Ten původně očekával "protinález" k lucemburskému rozsudku, jakkoli by polský verdikt nemohl mít vliv na počínání unijních institucí.
Podle maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové učinil evropský soud "politické rozhodnutí kvůli našemu nadcházejícímu referendu o ochraně dětí". Její poznámka se týkala dubnového všelidového hlasování o normě, která má mimo jiné zamezit zmínkám o sexuálních menšinách ve školní výuce. Kvůli zákonu byla Budapešť loni kritizována unijními orgány i nevládními organizacemi.
Podle dřívějších vyjádření unijních činitelů by mohla komise poprvé k zastavení plateb přikročit na jaře. V maďarském případě to ovšem nechce učinit před dubnovými parlamentními volbami.
