Mogadišo - Vliv opozičního islamistického hnutí v Somálsku v posledních týdnech roste. Bojovníci ze Svazu islámských soudů po boji zabrali klíčový přístav a třetí největší město Somálska Kismayo a obsazují další území na jihu země, informuje stanice Al-Džazíra.
Svaz islámských soudů je aliancí několika skupin islamistů z jihu země. Spojené státy některé tyto skupiny podezřívají z napojení na teroristickou síť Al-Káida.
Vliv islamistů v zemi přitom v poslední době slábl. Proti nim totiž mimo jiné bojovala vládou podporovaná etiopská armáda, která pod záminkou boje s islamisty vstoupila na území Somálska v roce 2006.
Zpráva o rostoucím vlivu islamistů v Somálsku přichází v době, kdy etiopský premiér Meles Zenawi oznámil, že uvažuje o stažení vojsk z oblasti. Hlavním důvodem má být přílišná finanční náročnost této vojenské akce.
Názory obyvatel islamisty obsazených oblastí na nové vůdčí představitele se různí: někteří lidé věří, že vláda islamistů dokáže zajistit v zemi bezpečí a ukončit bezvládí a střety mezi jednotlivými klany, jiní obyvatelé jsou v odhadech dalšího vývoje obezřetní, uvádí Al-Džazíra.
„Když naposledy islamisté vládli městu, docházelo tu k určitým násilnostem. Teď na ně naléháme, aby se to už neopakovalo," řekl jeden z respektovaných starších obyvatel města Kismayo. Další obyvatelé upozorňují, že Svaz islámských soudů zavádí na dobytých územích přísné islámské právo.
Řada lidí je nicméně přesvědčena, že navzdory tomu, že Američané některé místní islamisty obviňují z terorismu, jsou islamisté nadějí, že v zemi roky sužované bezvládím a občanskou válkou nastolí pořádek, uzavírá katarská stanice Al-Džazíra.
Občanská válka v Somálsku trvá více než 15 let. Země jako jednolitý stát prakticky neexistuje. Centrální vláda v Mogadišu nemá nad děním v zemi kontrolu.
Na severu de facto nezávisle funguje relativně stabilní republika Somaliland, která usiluje o uznání nezávislosti. Na severovýchodě funguje prakticky samostatně region Puntland. Část území na jihu země nyní ovládají islamističtí povstalci.
V posledních měsících v zemi sílí boje. Humanitární situace je v Somálsku podle OSN nejhorší za posledních 15 let. Pomoc potřebuje asi třetina obyvatelstva - tedy zhruba 3,2 milionu lidí, což je přinejmenším o polovinu víc než před rokem.
Co se děje v Somálsku a dalších zemích takzvaného Rohu Afriky a jaké je historické pozadí tamních konfliktů? Čtěte rozhovor s afrikanistou Janem Záhoříkem:
| Somálsko existuje jen na mapě, říká afrikanista |
