Madrid - Když jej Španělé v roce 2008 opětovně zvolili do úřadu, sliboval jim ministerský předseda José Luis Rodriguez Zapatero "éru občanů".
Krutě se ale zmýlil. Hypoteční bublina a následná finanční krize učinily z následujících dvou let jeho vládnutí "éru velkých úspor". Loni se vládě v Madridu díky nim podařilo snížit deficit státního rozpočtu téměř na polovinu. Z 99,7 miliardy na 53,4 miliardy eur.
Řadoví Španělé ale nemají pro škrty Zapaterovy vlády nejmenší pochopení. Život na Pyrenejském poloostrově se pro ně díky úsporným opatřením socialistického kabinetu stane obtížnější. Trvají na tom, že účet za krizi by měli zaplatit především ti, kdo ji zapříčinili.
Tedy banky, developerské firmy a hedge fondy, které se v uplynulých letech pouštěly do příliš riskantních finančních operací, realizovaly příliš nákladné projekty a poskytovaly příliš vysoké a nedostatečně kryté půjčky.
Jen na sanaci spořitelen bude nyní muset socialistická vláda vynaložit až 120 miliard eur. To je více než deset procent hrubého domácího produktu země.
"Vláda se pokouší o sebevraždu," varovala koncem roku Zapaterův kabinet největší odborová centrála v zemi CCOO. "Pokud kabinet nevezme zpět reformu penzí, zmobilizujeme v lednu celou zemi."
Socialisté hledají nového vůdce
Není proto divu, že Socialistické dělnické straně Španělska (PSOE) silně klesají preference.
Socialisté proto začínají zvažovat výměnu v čele strany. Novým šéfem PSOE by se mohl stát devětapadesátiletý vicepremiér Alfredo Pérez Rubalcaba či devětatřicetiletá ministryně obrany, Katalánka Carme Chacónová. Dobře informované zdroje prozradily časopisu El Tiempo, že se premiér chce koncem tohoto roku stáhnout do ústraní.
Podle posledních průzkumů jej pozitivně hodnotí jen třicet procent respondentů. A v přímém souboji s předsedou opoziční Lidové strany Marianem Rajoyem by Zapatero v parlamentních volbách, naplánovaných na příští rok, jasně prohrál. Rozdíl v preferencích obou stran nyní činí čtrnáct procent.
Ekonomové za to Zapatera chválí. Vládní škrty totiž podle nich zabránily útokům spekulantů na trhu s vládními obligacemi, které v loňském roce vedly v případě Řecka a Irska ke strmému zvýšení úroků.
Potácející se španělská ekonomika, jež představuje téměř devět procent hospodářského výkonu EU, by měla dopad na celou unijní sedmadvacítku.
Státní dluh ve Španělsku byl na konci loňského roku odhadován na 65 procent HDP a nezaměstnanost se vyšplhala na dvacet procent práceschopné populace.
Bambi a jeho compaňeros
Na socialistu podnikl Zapatero, kterému lidovci podle srnečka ze známého disneyovského filmu přezdívají Bambi, vskutku nevídané kroky.
Jeho vláda zrušila kupříkladu porodné, které ve Španělsku představovalo dva a půl tisíce eur, tedy o něco více než je průměrná měsíční mzda.
Kromě toho, že posunula důchodový věk z 65 na 67 let, uvolnila rovněž podmínky pro propouštění zaměstnanců a zkrátila platy státních úředníků.
Konzervativci z lidové strany by nad těmito opatřeními měli jásat, namísto toho je označili pouze za nepřiměřenou "improvizaci". Ačkoliv to neříkají nahlas, navrhují mnohem drastičtější reformy.
"Zapatero se snažil o šokovou terapii, původní opatření však nakonec vždy korigoval a dopustil se velkého množství chyb," citovala vůdce lidovců agentura Reuters.
Rajoy má v lecčems pravdu, zapomíná ale, že Zapatero řadu problémů podědil právě po vládě Lidové strany, kterou odstavil od moci v roce 2004.
Na volby v roce 2012 se proto Rajoy velmi těší. Nepochybuje ani v nejmenším, že Bambiho compaňeros za dva roky snadno porazí.
