"S dohodou jsem spokojen," říká Josef Datel, expert na hydrogeologii ze zmíněného výzkumného ústavu. Shoduje se tak s hodnocením ředitele České geologické služby Zdeňka Venery. Obě instituce zřizuje české ministerstvo životního prostředí.
Experti z geologického úřadu pohyby podzemní vody v okolí Turówa sledují dlouhodobě a o víkendu zveřejnili vlastní analýzu dohody, kterou na začátku února podepsali premiéři Česka a Polska. "Současný text smlouvy je maximum, čeho se dalo dosáhnout," hodnotí sám Venera.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby k českým hranicím a více než 30 metrů pod úroveň moře, dokud nebude podzemní bariéra označena za funkční, nebude postaven povrchový val proti prašnosti, hlučnosti a světlu z dolu a dokud nebudou splněny požadavky na měření hladiny podzemních vod. Země také zaplatí 45 milionů eur (více než miliarda korun) Česku za škody způsobené těžbou nebo na vybudování vodovodů.
Česká geologická služba byla v posledních dnech často citována v souvislosti s causou dolu #Turów různými stranami, ale mnohdy byly její poznatky mylně interpretovány. Zde se můžete dozvědět objektivní informace: https://t.co/9aHwz0Xf6y pic.twitter.com/wdbnYkfo0r
— Zdenek Venera (@zdenek_venera) February 13, 2022
Milan Starec, člen osadního výboru Uhelné, dohodu hlasitě kritizuje. "S takto nastavenou smlouvou nám voda zmizí. Protože těsnicí bariéra, která má bránit jejímu odtoku, je jinde, než by měla být," tvrdí. Řeč je o zmíněné více než kilometr dlouhé podzemní stěně, kterou u dolu severozápadně od Uhelné staví státní polská těžařská společnost PGE. Starec ve svém hodnocení situace odkazuje na loňskou analýzu hydrogeologa Datla.
Podle toho se ale situace změnila. "Já postoji místních úplně nerozumím," říká nyní Datel pro Aktuálně.cz. Uzavřít jinou smlouvu, která by obyvatelům Uhelné a okolí lépe ochránila zásoby vody, podle něj není reálné. "Ve studnách je vliv dolu také, ale nepřímý. Když stěna bude fungovat, možná časem její vliv doputuje i do těch nejmělčích zdrojů, do studen hlubokých osm nebo 12 metrů. Ale musíme objektivně uznat, že velmi významný je u těchto zdrojů také vliv srážek a sucha," vysvětluje.
Na mělké studny jsou odkázáni hlavně obyvatelé obce Václavice, kde není vodovod. Jinde berou vodu z hlouběji položeného vodního zdroje Uhelná.
"S vodou v té oblasti už nic moc dělat nejde. Vodárenský vrt v Uhelné se bude muset utlumit nebo odstavit," předvídal hydrogeolog Datel loni v létě. O podzemní stěně jako možném řešení odtékání vody z Česka tehdy pochyboval i geolog Venera. "Pokračující zrychlené poklesy hladin neukazují žádné pozitivní účinky budované podzemní stěny. Česká strana stále není plně přesvědčena o její dostatečné hloubce a rozsahu," uvedla ve své analýze Česká geologická služba.
Dnes experti zdůrazňují jiné věci. "Rozhodně nechci postoj místních nijak snižovat, ale faktem je, že uzavřená smlouva zajistí, že do ohrožených území bude rozvedena voda ze vzdálenějších zdrojů. Budou peníze na to, aby se zařídilo vodovodní zásobování, což je z pragmatického úhlu pohledu nejlepší řešení situace. Budou mít pitnou vodu, a to je podstatné," vysvětluje Datel.
Vybudování vodovodů za polské peníze chválí i Starec. "To samozřejmě nekritizujeme. Ani to, že jsou ve smlouvě kompenzace za historické škody. Problémem je, že se Česká republika nesnaží ochránit zbytek vody, který u nás ještě je. Stát se smířil s tím, že voda zmizí," dodává.
Dvě různé věci
Ze současných vyjádření obou oslovených odborníků, kteří se situaci okolo Turówa věnují, vyplývá, že funkčnost polské podzemní bariéry a stav zásob vody u Uhelné sice mohou, ale také nemusí souviset. Vyhodnocení funkčnosti stěny totiž bude záležet na stavu podzemní vody v její bezprostřední blízkosti. Ne u Uhelné, která leží asi tři kilometry jihovýchodním směrem.
Podle Venery se při hodnocení funkčnosti spoléhá na vrty v blízkosti stěny proto, že právě tady by se její vliv ukázal nejdříve.
"(Stěna) nemůže žádným způsobem zlepšit místní situaci," předvídal hydrogeolog Datel ve vztahu k Uhelné loni v létě. Nyní připouští, že v horizontu několika let, možná i desetiletí, by vliv mít mohla. "Za předpokladu, že se natlakují spodní vrstvy a ani z kvartéru (vrchní vrstvy podzemní vody, která napájí zdroj v Uhelné, pozn. red.) nebude mít voda kam odtékat," vysvětluje. Odmítá Starcovu kritiku, že stěna je umístěna jinde, než by měla být. "Je v nejlepším možném místě, tam, kde do dolu z českého území odtékalo nejvíc vody," míní.
Funkčnost stěny je i v polském zájmu. Do dolu tu z Česka prosakuje voda tempem 40 litrů za sekundu. To dolování uhlí komplikuje.
Naději, že bariéra "zašpuntuje" spodní vrstvy tak, že to pomůže výhledově naplnit i vrchní vrstvy pro vrt v Uhelné, vyjadřuje také Venera. "Neříkám, že jsme přesvědčeni o tom, že to bude určitě fungovat. Uvidí se až v příštím roce po dokončení a otestování stěny," uvádí.
Podle polských těžařů je stěna prakticky hotová už nějakou dobu, hladina vody nicméně dál klesá - navzdory tomu, že loni hodně pršelo. I kdyby ale fungovala, není podle Venery jasné, jak brzo se voda v podzemí může doplnit. Proto doporučuje raději spoléhat na rychlou dostavbu přívodu vody odjinud.
Zasáhnout mohou geologové z ciziny
Pro Milana Starce by Česko mělo trvat na tom, aby se těžba českým směrem už vůbec nerozšiřovala. Případně aby vznikla podzemní bariéra tam, kde je podle něj potřeba nejvíc: přímo nad Uhelnou, ne kilometry daleko. Jestli ale Poláci stěnu v budoucnu rozšíří i tímto směrem, není jasné.
"Mechanismus případné úpravy bariéry se vyhodnocuje podle poklesu hladin pouze v jedné ze čtyř podzemních vrstev, která neslouží k zásobování pitnou vodou ani jí neodtéká největší množství vody," míní právnička Petra Urbanová z nevládní organizace Frank Bold. Čeští experti podle ní vědomě vycházejí ze zastaralých dat o proudění podzemní vody.
"Na prosazení potřebných změn zcela rezignovali. Není ale na nich, aby rozhodovali, jaká míra poškození českého území a místních obyvatel je přijatelná výměnou za kompenzace. To stanovuje zákon a odpověď je, že žádná. Takový postup není legální," konstatuje.
"Věřím, že čeští vyjednavači udělali, co mohli. Smlouva je kompromis a teď jí musíme dát šanci," uzavírá Datel. Podobně se vyjadřuje i Venera. "Není to jednoduchá záležitost, také bych dal přednost tomu, kdyby byla v dohodě přímá páka nebo kdyby polská strana uznala, že za úbytek podzemní vody může těžba. Jejich přístup je ale takový, že se jim to musí dokázat," vysvětluje.
Připouští, že právě to bude složité. Smlouva v řadě věcí spoléhá na to, že se polská a česká strana na interpretaci situace shodnou. V tom byl v minulých letech konkrétně u Dolu Turów problém. Teď by se to mělo zlepšit: dohoda počítá s tím, že v případě dalšího česko-polského sporu by se obě strany obrátily na nezávislé experty z francouzské, americké, dánské nebo britské geologické služby.
