Ve slovenské Národní radě má vládní koalice dlouhodobě menšinu a při hlasování musí spoléhat na více než dvacet nezávislých poslanců. Ti většinou při důležitých hlasováních vládu vždy podpořili i přesto, že mnozí z nich se do parlamentu dostali za strany, které jsou nyní v opozici proti pravicové vládní koalici.
Poslankyně tvrdí, že nahrávka je falešná
Mezi takové poslance patří i Iveta Henzélyová. Ta při rozhovoru s bývalým místopředsedou vlády a nyní šéfem opoziční Aliance nového občana Pavlem Ruskem uvedla, že za hlasování s vládní koalicí před zářijovou schůzí parlamentu dostala nabídku na opravu domu. Rusko si přitom slova poslankyně nahrál a slovenská prokuratura i přes tvrzení poslankyně, že jde o zmanipulovaný záznam, už potvrdila pravost videonahrávky. A policie proto začala v souvislosti s nahrávkou trestní stíhání pro trestné činy uplácení a vydírání.
Hrozí rozpad vládní koalice
Nahrávka sice u soudu nemůže být brána jako důkaz. Pokud by se ale polici podařilo potvrdit, že úplatek byl poslankyni skutečně nabídnut, bude to znamenat předčasný konec reformní slovenské vládní koalice. Z vlády odejde Křesťansko demokratické hnutí (KDH), které řeklo, že na prokázanou korupci bude reagovat razantně. "Nyní čekáme na výsledky šetření," uvedl šéf KDH a předseda slovenského parlamentu Pavol Hrušovský. Zároveň řekl, že oba aktéry kauzy považuje za nedůvěryhodné. Henzélyová už navíc odmítla před policisty vypovídat a nechce celý případ jakkoliv komentovat. To podle Hrušovského velmi snižuje možnost, že se veřejnost dozví o tomto případu pravdu.
Podobný případ uplácení vyšetřovala policie také v Česku. Poslanci Zdeňku Kořistkovi měli podle jeho slov nabídnou poradce šéfa ODS Marek Dalík a lobbista Jan Večerek deset milionů korun za to, že nepodpoří vládu. Případ byl odložen, obvinění se neprokázala.
Obvinění mnoho, důkazy žádné
Slovenský případ poslankyně Henzélyové je zatím jediným konkrétním výsledkem několik měsíců trvajících obvinění vládní koalice z kupování hlasů poslanců. Podle opozice se suma za jeden hlas nezávislého poslance už vyšplhala přes tři sta tisíc eur, průměrný plat zákonodárců je přitom asi dvanáct set eur. "Opozice zveřejnila také případy, kdy nezávislí poslanci nebo jejich rodinní příslušníci získali zakázky od státu. Jakékoliv uplácení ale především premiér Mikuláš Dzurinda kategoricky odmítá.
"Reformní zákony ale navzdory ztrátě většiny procházely parlamentem jako nůž máslem díky neuvěřitelným spojenectvím s různými nezávislými poslanci, kteří odešli z Mečiarova HZDS. Bylo čím dál jasnější, že každé důležitější hlasování je jednoduše kupováno. Přímé důkazy nejsou, těch nepřímých je spousta. O tom, kdo jsou ti nákupčí hlasů, kolují po Bratislavě dramatické historky, ale bez ohledu na jména je jisté jedno: stal se z toho systém," napsal v týdeníku Respekt šéfredaktor vlivného slovenského deníku Sme Martin Šimečka. "Velmi to škodí pověsti slovenských politiků. Zatímco se celkem daří bojovat s korupcí na těch nižších místech mezi starosty nebo policisty, vrcholová politika je pro normální lidi naopak právě kvůli podezření z korupce a bezzásadovosti politiků v dodržování volebních programů nedůvěryhodná," uvedl politolog Pavol Kardoš.