Bratislava – Hlavní proud uprchlíků směřujících do Německa se Slovensku stejně jako Česku vyhýbá. Přesto hrají témata běženci a muslimové velkou roli na slovenské politické scéně.
Zatímco prezident Andrej Kiska prosazuje větší otevřenost země, Robert Fico je proti přijímání uprchlíků a nechce na Slovensku více muslimů. Když má uprchlíky přijmout, tak raději křesťany.
A jak se v tom žije slovenským muslimům? Aktuálně.cz požádalo o rozhovor předsedu Islámské nadace v Bratislavě Mohamada Safwana Hasnu.
A.cz: Robert Fico na začátku roku prohlásil, že nedopustí vznik ucelené muslimské komunity na Slovensku. Co pro vás takové výroky znamenají?
Bohužel je smutným faktem, že muslimská komunita se stala na Slovensku součástí předvolební kampaně. Doufám, že vámi citovaný výrok nebyl myšlen vážně, ale spíš jako taktika na oslovení voličů. Muslimská komunita, i když malá, byla přece na Slovensku přinejmenším od dob Rakouska-Uherska.
Co se týká vytváření imigrantských komunit, tento fenomén na Slovensku nikdy neexistoval. Slovensko uděluje azyl ještě menšímu počtu uprchlíků než Česká republika. Loni dostalo azyl šest lidí a doplňkovou ochranu 85 osob. Od vzniku samostatného Slovenska dostalo azyl méně než 700 lidí.
I proto drtivá většina migrantů přes Slovensko vůbec necestuje a slovenská společnost je vidí jen na fotografiích a záběrech televizí. Uprchlické téma je sice intenzívně rozebírané v médiích, ale jde o téma téměř úplně virtuální. Většina lidí takzvaně živě nikdy žádné migranty neviděla.
Myslím, že je to podobné jako v Česku. Protimuslimská hnutí si u vás rovněž získala popularitu i přes to, že většina Čechů osobně žádné muslimy nezná.
A.cz: Cítíte od počátku takzvané uprchlické krize větší tlak na muslimy na Slovensku?
Do jisté míry ano. Lidé si muslimů více všímají, zejména žen v šátcích nebo lidí tmavší pleti. Od léta se uskutečnilo několik protimuslimských demonstrací. V Česku je máte na denním pořádku, tady bylo loni v létě první větší shromáždění.
Na konci protestu byla dokonce napadena arabská rodina, která přijela na Slovensko na návštěvu. Výtržníci na ni házeli dlažební kostky a musela ji chránit policie. Naštěstí když byla svolaná další demonstrace, skončila fiaskem a přišlo jen několik stovek lidí.
Projevuje se to i na internetu. Vyrojilo se víc protimuslimských blogů. Existuje už také několik alternativních portálů, které tuto krizi pokrývají typickým xenofobním způsobem. Na druhé straně jsou ale i lidé, kteří chtějí údajné spojitosti uprchlíků a některých dalších témat s islámem upřímně porozumět.
A.cz: Čím si vysvětlujete, že právě Slovensko nebo Česká republika patří k zemím, kde se lidé podle průzkumů více než jinde obávají islámu a muslimů?
Hodně jsem o tom diskutoval s více lidmi ze společenského, náboženského či politického života. Častý je argument, že Slovensko v historii vždy pod někoho patřilo a nikdy nebylo pánem svého osudu.
Svoboda, kterou na přelomu osmdesátých a devadesátých let získalo, je bezprecedentní. Mnozí lidé se podvědomě bojí, že o ni opět přijdou, a ohrožení vidí ve všem neznámém. Situaci v České republice tak dobře neznám, ale vzhledem k tomu, že sdílíme významnou část dějin, to může být podobné i u vás.
Dalším důvodem může být malá zkušenost s cizinci. Socialistické Československo bylo izolované. I po pádu režimu obě země přijímají jen relativně malý počet cizinců, nejsou ani příliš vyhledávanými turistickými destinacemi. Většina lidí má s cizinci málo zkušeností. Přitom ale například v Piešťanech, kam jezdí desítky let do lázní muslimové z Arabského poloostrova, si na ně lidé zvykli a žádné problémy tam nejsou.
A.cz: Vyčítáte v tomto směru něco slovenským politikům, či slovenským médiím?
Situace se v posledních měsících změnila. V minulosti se až na opakovaná vyjádření některých neúspěšných politiků islám do politických vyjádření téměř nedostával. Negativní postoj veřejnosti jsme tehdy dávali za vinu hlavně médiím. Ta tradičně přinášela jen zprávy o různých útocích a násilí. Často zjednodušujícím způsobem, takže pro běžného diváka nebylo jasné, co z toho vyplývá z islámu a co je jen místní mocenský konflikt, jehož aktéry jsou sice muslimové, ale s jejich vírou to nijak nesouvisí.
Zároveň ale musím říci, že víc předních slovenských portálů v posledních měsících přistupuje k tématu podstatně zodpovědněji. Jistým zlomovým bodem je tragédie v rakouském Pandorfu nedaleko slovenských hranic. V srpnu tma našli dodávku, v níž se udusilo přes sedmdesát běženců. Mnozí diskutující pod články si z toho utahovali, dokonce se radovali. Média tehdy přinesla kritické články vůči vlastním diskutujícím. Dnes některé z nich trefně kritizují i současné protimuslimské výroky politických představitelů.
Proto v současnosti považuji výroky politiků za větší problém než média. Je problém, že taková prohlášení zaznívají od přirozených autorit, kterými zejména populární politici jsou. Na druhé straně nás přijal slovenský prezident, který prohlásil, že spojování muslimů s násilím a hrozbou do moderní Evropy nepatří.
A.cz: Mohl byste v krátkosti říci, kolik vlastně muslimů na Slovensku žije, kde a jaké je zhruba složení této komunity? Máte na Slovensku nějaké mešity či modlitebny?
Odhadujeme, že muslimů je přibližně pět tisíc. Bratislavská komunita je přirozeně nejpočetnější, ale početné skupiny jsou i v dalších městech. Hlavně v Košicích, Martině, Nitře nebo Trnavě. Mnoho arabských turistů každý rok přijíždí do lázní v Piešťanech.
Na Slovensko přijížděli za bývalého režimu studovat muslimové ze spřátelených států a tato tradice přetrvává dodnes, byť ne v tak velké míře. Na Slovensku je stejně jako v Česku oproti západní Evropě méně muslimů, ale jsou to převážně lidé vysokoškolsky vzdělaní, dobře zabezpečení a bezproblémově ovládající jazyk.
Bratislava má nelichotivé prvenství v tom, že je posledním hlavním městem Evropské unie, kde muslimové nemají k dispozici oficiální mešitu ani islámské centrum. Ani se žádné nestaví. Muslimská komunita proto využívá jen několik provizorních prostor.
Slovenská legislativa na rozdíl od české nezná dvoustupňovou registraci náboženských obcí. Zákon vyžaduje aspoň dvacet tisíc plnoletých členů, takže na Slovensku islám není zaregistrován jako náboženská obec.
