Už v roce 2022 zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu obrovské zbrojení v Moskvě, Kyjevě i Evropě. Loni tento trend pokračoval. Pro obě válčící země se armáda stala největším výdajem. Ukrajina za rok 2023 investovala do armády tolik, že poskočila na osmé místo v žebříčku států podle vojenských výdajů. Na obranu nyní dává více než polovinu svého rozpočtu, zatímco Rusko na armádu posílá asi 16 procent, píše ve své každoroční analýze Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.

"Válka tak zatěžuje Ukrajinu mnohem více než Rusko," potvrdil jeden z autorů analýzy Xiao Liang. Holá čísla zdůrazňují, že boj mezi Ruskem a Ukrajinou je nevyrovnaný, ale podpora Západu to pomáhá Ukrajincům kompenzovat.

Ukrajinské vojenské výdaje v roce 2023 dosahovaly 59 procent výdajů Ruska. Ukrajina ale během roku obdržela vojenskou pomoc ve výši nejméně 35 miliard dolarů, z toho 25,4 miliardy dolarů od USA. Tato pomoc a vlastní vojenské výdaje Ukrajiny dohromady odpovídaly přibližně 91 procentům ruských výdajů.

Nedávné neshody o poskytnutí další pomoci, které na několik měsíců téměř paralyzovaly americký Kongres, ale ukazují, že v budoucnu bude pro Ukrajinu stále těžší získávat další finance.

"Proces se na půl roku zastavil a my jsme měli na východě ztráty v několika směrech. Bylo to velmi obtížné a ztratili jsme tam iniciativu," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli poté, co Kongres balík pomoci odsouhlasil. "Nyní máme velkou šanci situaci stabilizovat a převzít iniciativu," dodal. 

Změna v Evropě

Ruská invaze ale zcela zásadně změnila pohled na zbrojení i v Evropě. "Poslední dva roky války na Ukrajině zásadně změnily bezpečnostní perspektivy evropských států NATO," vysvětlil Lorenzo Scarazzato, výzkumný pracovník stockholmského ústavu. 

"Tento posun ve vnímání hrozeb se odráží v rostoucím podílu HDP směřujícím do vojenských výdajů, přičemž cíl NATO ve výši dvou procent je stále více vnímán jako odrazový můstek, nikoli jako hranice, které je třeba dosáhnout," doplnil.

Cíl NATO loni splnilo 11 z 31 členů, což je nejvíce od konce studené války. K Severoatlantické alianci se loni navíc přidalo Finsko a letos Švédsko. Její výdaje na obranu tak stále stoupají. "V porovnání s vývojem v loňském roce všechny země NATO s výjimkou tří zvýšily své výdaje," uvedl Liang. Největším evropským skokanem je Polsko, které během loňského roku zvýšilo své výdaje na zbrojení o 75 procent.

Zbrojení se ale poprvé od roku 2009 zvedlo na všech kontinentech. Loni na podzim se po letech neklidného příměří opět rozhořel konflikt na Blízkém východě, když teroristé z hnutí Hamás v říjnu zaútočili na Izrael, který v odvetě zahájil pozemní operaci v Pásmu Gazy.

"Velký nárůst vojenských výdajů na Blízkém východě v roce 2023 odráží rychle se měnící situaci v regionu - od oteplení diplomatických vztahů mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi v posledních letech až po vypuknutí velké války v Gaze a obavy z konfliktu v celém regionu," uvedl Diego Lopes da Silva, vedoucí výzkumný pracovník Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru. 

Vojenská velmoc Asie

Dál stoupá napětí také v Asii. Čína, která dává po Spojených státech nejvíce na armádu, loni výdaje zvýšila o dalších šest procent. Na Čínu nyní připadá polovina celkových vojenských výdajů v regionu Asie a Oceánie.

Několik sousedních zemí ale také začalo zvyšovat vlastní výdaje na armádu, právě kvůli obavám z Číny. "Čína směřuje velkou část svého rostoucího vojenského rozpočtu na zvýšení bojové připravenosti Lidové osvobozenecké armády," uvedl Xiao Liang.

"To přimělo vlády Japonska, Tchaj-wanu a dalších zemí, aby výrazně posílily své vojenské kapacity, a tento trend se bude v nadcházejících letech dále zrychlovat. Japonsko v roce 2023 vyčlenilo na armádu 50,2 miliardy dolarů, což bylo o 11 procent více než v roce 2022. Stejně vzrostly i vojenské výdaje Tchaj-wanu," uvedl.

Svět se vzdaluje míru

Celkově světové vojenské výdaje vzrostly již devátý rok po sobě na historicky nejvyšší hodnotu 2,4 bilionů dolarů (skoro 60 bilionů korun). Pro srovnání celkové roční výdaje českého státu tvoří více než dva biliony korun.

"Bezprecedentní nárůst vojenských výdajů je přímou reakcí na globální zhoršení míru a bezpečnosti," vysvětlil Nan Tian, vedoucí výzkumný pracovník ústavu. "Státy upřednostňují vojenskou sílu, ale riskují, že se ve stále nestabilnějším geopolitickém a bezpečnostním prostředí dostanou do spirály akce-reakce," uvedl.