Pchjongjang - V Severní Koreji vládne kult Kim Čong-una a kdokoliv se vůdce pokusí kritizovat, toho stihne tvrdý trest. Severokorejci odmalička slyší, že Kim je vševědoucí, a že pokud někdo říká něco jiného, je nutné ho udat. I když jde o příbuzného.
Britská televizní stanice BBC ale využila skryté komunikační sítě a zeptala se obyčejných Severokorejců na běžný život v totalitní zemi. Zároveň změnila jejich jména, aby zachovala jejich anonymitu.
Pokud by je severokorejská tajná policie vypátrala, hrozil by jim trest smrti. Nebo v lepším případě dlouholetý pobyt v jednom z mnoha pracovních táborů. A to nejen jim osobně, ale celé jejich rodině v následujících třech generacích.
"Lidé většinou kritizují Kim Čong-una kvůli tomu, že uvažuje jako byznysmen," tvrdí Sun Chuj, která prodává zboží na trhu. "Říkají, že ten malý muž přemýšlí, jak by jako upír vysál naše peníze," dala trhovkyně serveru najevo svou nespokojenost.
KLDR je už několik týdnů v ohnisku zájmu celého světa, protože se Spojenými státy a Jižní Koreou jedná o případné cestě k denuklearizaci Korejského poloostrova. V Singapuru se 12. června pravděpodobně uskuteční historické setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s Kim Čong-unem.
Kim nechává trhy na pokoji
Sun Chuj žije se svým manželem a dvěma dcerami. Jedí třikrát denně, když mají štěstí a obchody jdou dobře. V opačném případě se musí spokojit s miskou rýže a kukuřice.
Na trhu, kde Sun Chuj pracuje, se dá sehnat jídlo, oblečení i pašovaná elektronika. Na takových trzích je přitom v celé KLDR přímo či nepřímo závislých pět milionů lidí. Režim je toleruje, přestože jsou v rozporu s oficiální tvrdou komunistickou linií, která razí plánované hospodářství.
Země je ale značně oslabená ekonomickými sankcemi, které na ni uvalily západní státy kvůli severokorejskému jadernému programu. Režim navíc nemůže připustit další hladomor, který měl v 90. letech více než milion obětí.
Sun Chuj říká, že počet lidí, kteří vnímají Kim Čong-una pozitivně, stoupá právě proto, že nechává trhy na pokoji a "nezasahuje proti tomu, co děláme".
Nikdo tu nemá rád Ameriku
Trhy, na nichž jsou často stovky stánků, jsou zároveň semeništěm klepů a různých dohadů. "Na trhu jsme slyšeli, že přijede americký prezident," říká Sun Chuj. "Lidé o té schůzce moc nevědí, ale nikdo tu nemá rád Ameriku," pokračuje.
"Říkáme, že důvodem, proč žijeme v chudobě, je to, že nás Amerika rozdělila a odtrhla nás od Jižní Koreje," tvrdí.
Informace, které jsou v oficiálních médiích, režim důsledně cenzuruje. Komunistická propaganda je dlouhodobě silně protiamerická a kritická vůči jižnímu sousedovi na Korejském poloostrově.
"Věci se ale v poslední době pomalu mění. Říká se, že bychom měli vycházet dobře s jihem. A taky že bychom měli žít v míru s Amerikou, aby se všichni měli lépe," říká Sun Chuj.
To je významný posun.
Říkají "nesprávné" věci
Dalším Severokorejcem, který se odvážil podat svědectví o poměrech v zemi, je armádní zaměstnanec Čol Cho. Ten říká, že prostě chce jen "žít až do smrti bez závisti a být zdravý".
Čol Cho ale připouští, že někteří jeho krajané si stěžují na svůj každodenní život. "Někdy na sebe lidé upoutají pozornost tajné policie tím, že říkají 'nesprávné' věci," líčí Čol Cho. "Ti pak náhle zmizí, ale v poslední době se tohle nestalo," dodává.
Lidé, o kterých Čol Cho mluví, jsou pak deportováni do vězeňských táborů. Tam je mučí, znásilňují a nutí je, aby si vykopali svůj hrob, připomíná BBC.
"Je to právě teror, který udržuje společnost v chodu," myslí si prodavačka Sun Chuj.
Čol Cho naopak věří, že tajná policie posílá některé lidi do táborů kvůli činům, které si úředníci vymysleli. "Přimějí lidi, aby řekli, že chtěli odejít za hranice do Číny, a pak je nahlásí policii."
Lidé jsou zvědaví
Kdo sleduje filmy a televizní pořady, které se do Severní Koreje pašují ze zahraničí, musí počítat s odsouzením do tábora nucených prací až na deset let, pokud bude přistižený. Režim to tvrdě stíhá, protože zahraniční filmy podkopávají jeho protizápadní propagandu.
"Jihokorejské věci jsou samozřejmě nepopulárnější," říká nicméně Sun Chuj a přiznává, že i ona se v noci někdy dívá na jihokorejské a další zahraniční filmy.
"Ale zákrok proti takovým lidem je tvrdý," pokračuje Sun Chuj a dodává, že slyšela, že náklady na úplatky jsou pak obrovské. Přesto jdou tyto věci na černém trhu rychle na odbyt, protože lidé v totalitním státě jsou zvědaví, jak se žije u sousedů v Jižní Koreji i jinde na Západě.
