Minulý rok oslavila Organizace spojených národů šedesáté výročí svého založení a hodlala představit radikální změny. Neschopnost shodnout se na rozšíření Rady bezpečnosti, reformě Komise pro lidská práva, přijetí konvence proti terorismu či zefektivnění zásahů v krizových oblastech ale reformní plány zablokovala. Řadu let trvající snaha organizaci reformovat se tak loni svého naplnění nedočkala.
Kritika jedné instituce
Valné shromáždění se poprvé sešlo 10. ledna 1946 v britské metropoli. Po loňském historickém milníku je další důvod k oslavám. Staré problémy však zůstávají.
PŘEČTĚTE SI: Důležité okamžiky historie OSN
Diskutuje se o složení Rady bezpečnosti, které již dávno neodpovídá současnému postavení některých států; o neschopnosti světové organizace účinně zasáhnout v krizových oblastech, či o nefungujícím byrokratickém aparátu organizace, jejíž rozpočet nedosahuje potřebné výše.
Do Rady bezpečnosti chtějí nové státy
Zdálo se, že počátečním krokem na cestě změn by mohlo být rozšíření Rady bezpečnosti, klíčového orgánu OSN, o nové stálé členy. Politické změny ve světě si tuto změnu žádají.
Politická a ekonomická síla Německa a Japonska je nepopiratelná. Posílení svých pozic však hodlají dosáhnout také rozvojové země: Indie, Brazílie či Jihoafrická republika. Tím spíš, že Afrika ani Jižní Amerika tam dosud svého stálého zástupce nemají.
Zatímco současní stálí členové RB OSN se obávají rozšíření práva veta, plány dalších zemí blokují jejich bezprostřední sousedé. Pákistán se obává silné Indie a Argentina se dožaduje stejného postavení jako Brazílie. Řešení se stále ještě hledá.
UNICEF: V Dárfúru trpí miliony děti ČTĚTE ZDE
Zneužívání a korupce
Diskuze o nedostatečně razantních zásazích OSN v krizových oblastech je patrná již řadu let. Svět nečekal na rozhodnutí RB OSN v případě kosovské krize či invaze do Iráku, v řadě dalších případů pak organizace tragédii nezabránila.
Příkladem neschopnosti OSN může být například situace ve Rwandě před více než deseti lety. Mírové síly OSN zde pouze přihlížely probíhající genocidě, neschopny účinně zasáhnout. S odstupem sledovali vývoj také politici přímo v New Yorku. Výsledkem byl masakr 800 tisíc lidí v průběhu tří měsíců.
PŘEČTĚTE SI: V Kongu denně umírá přes tisíc lidí
#reklama
Loni se OSN nepodařilo zastavit vraždění v súdánském Dárfúru. Mlčeli západní politici i média. V další africké zemi Kongu pod dohledem modrých přileb denně umírá na tisíc osob. Představitelé OSN místo řešení zdejší krize čelí krizi vlastní. Několik z vojáků bylo obviněno ze sexuálního zneužívání místních žen.
Skandál vyvolalo také korupčního chování pracovníků OSN v programu Ropa za potraviny, jenž pouze potvrdilo nutnost organizaci reformovat, aby se v budoucnu podobná situace nemohla opakovat.
Následné vyšetřování ukázalo, že na řízení operace tohoto typu OSN jednoduše nemá lidi ani finance, což jde říct obecně o celém fungování "zastaralé" organizace.
