Brusel - Británie hodlá odejít z jednotného unijního trhu a má zájem s EU dojednat dohodu o volném obchodu a celní unii. Novinářům to v pondělí řekl britský vyjednavač pro Brexit David Davis po prvním kole jednání se svým partnerem z unie Michelem Barnierem.
Zdůvodnil to faktem, že s účastí v jednotném trhu jsou spojené povinnosti včetně volného pohybu osob, které Británii nevyhovují. Zároveň zdůraznil, že podle Londýna není možné ukončit rozhovory o podobě rozchodu s EU bez debaty o tom, jak budou následně vypadat budoucí vzájemné vztahy.
První fáze jednání o britském odchodu z Evropské unie bude rozdělena na tři okruhy, oznámil Barnier. Prvním bude zásadní otázka zachování práv občanů po Brexitu, druhý se bude týkat finančního vyrovnání a třetí ostatních otázek.
Skoro rok poté, co o odchodu své země z EU rozhodli Britové v referendu, tak naplno začíná vyjednávání, které nemá v historii evropské integrace obdoby.
Podle Londýna není možné ukončit rozhovory o podobě rozchodu s EU bez debaty o tom, jak budou následně vypadat budoucí vzájemné vztahy.
S jednáním o této věci však bude možné začít až poté, co dostatečně pokročí nyní zahajovaná první fáze rozhovorů. V ní je pro obě strany prioritou co největší snížení nejistot především pro občany EU v Británii a pro Brity v EU a snaha zachovat jejich stávající práva. Druhou prioritou pro Barniera a unii je dosažení dohody o finančním vyrovnání, tedy o tom, aby Britové dodrželi své finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země EU.
"V Británii je 3,2 milionu občanů EU a asi milion britských občanů na této straně kanálu. Naše priorita jsou především občané. Chceme najít způsob, jak zajistit, že budou ochráněna práva, která získali před datem britského odchodu. Ta chceme ochránit po dobu jejich života," prohlásil Barnier.
Věc je podle něj otázkou kontinuity a zákazu diskriminace. Příslušná pracovní skupina už se věcí podle něj začala zabývat. Má domluvit, kterých občanů se bude dohoda týkat, jakých přesně práv, jaké záruky tito lidé dostanou a od kdy. Barnier doplnil, že EU nyní "se zájmem" čeká na britský návrh.
Jistým způsobem stranou byla v pondělí z jednání vydělena třetí priorita EU pro první fázi rozhovorů, tedy situace kolem hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Problematice, která má důsledky pro irský mírový proces, se budou intenzivně věnovat přímo nejbližší spolupracovníci hlavních vyjednavačů.
Strany se zde totiž chtějí vyhnout vzniku "tvrdé" vnější hranice EU. "Jsme odhodláni zajistit co nejvíce 'neviditelnou' hranici, abychom nepodkopali mírový proces. Je to technicky komplikovaná věc, ale je to něco, kde jsem si jist, že lze nalézt řešení," prohlásil Davis. Problematice se v pondělí nevyhnuli britská premiérka Theresa Mayová a její nový irský protějšek Leo Varadkar, kteří na společné tiskové konferenci hovořili o tom, že budoucí hranice mezi EU a Spojeným královstvím musí být neznatelná.
"Zatímco mezi našimi dvěma zeměmi bude politická hranice, neměla by být hranice ekonomická, a jakákoli hranice, která bude existovat, by měla být neviditelná," prohlásil Varadkar.
Oba vyjednavači byli po pondělní schůzce optimističtí. Zdůraznili, že dohoda, která je jejich cílem, má být spravedlivá a výhodná pro obě strany. Podle Barniera je takový výsledek možný a výrazně lepší než případný rozchod bez domluvy.
"V zásadě provádíme v referendu učiněné britské rozhodnutí opustit EU. Je třeba rozmotat 43 let pečlivě budovaných vztahů, je třeba odložit emoce a držet se faktů, čísel a práva," prohlásil Barnier s tím, že se v žádném případně nejedná o trestání či pomstu Británii za její rozhodnutí.
Dojednán byl v pondělí předběžný časový rozvrh jednání, předpokládající čtyřtýdenní jednací cyklus. Vyjednavači by se tak se srpnovou přestávkou měli opět sejít v týdnu od 17. července, 18. září a 9. října.
