Paříž - Termín prezidentských voleb ve Francii se blíží a prezident Nicolas Sarkozy se snaží ze všech sil stáhnout náskok, který před ním má v průzkumech veřejného mínění kandidát socialistů Francois Hollande.
Poté, co při odstartování své prezidentské kampaně zahrál na nacionalistickou strunu ve snaze přilákat voliče krajně pravicové Národní fronty, si teď chce naklonit občany z levé poloviny politického spektra.
V pořadu na televizním kanálu France 2 se pustil do příliš vysokých platů špičkových manažerů. Aby si však na druhé straně neznepřátelil francouzské podnikatele, jedním dechem dodal, že se jeho výtky týkají jen "zanedbatelné menšiny těch, kteří výší svého finančního odhodnocení šokovali všechny Francouze".
Platy čtyřiceti vrcholných manažerů v zemi galského kohouta jsou v průměru přibližně třistapadesátkrát vyšší, než je minimální mzda.
Sarkozy měl mimo jiné na mysli šéfa kosmetického koncernu l'Oréal Jeana-Paula Agona, který si v roce 2010 za rok vydělal 10,7 milionu eur (260 milionů korun). A také šéfa nadnárodní společnosti LVHM zaměřující se na luxusní zboží Bernarda Arnaulta a předsedu představenstva automobilky Renault/Nissan Carlose Ghosna, oba s platem jen o jeden milion eur nižším.
Francouzský prezident navrhl, aby ve výborech rozhodujících o finančním ohodnocení a odměnách špičkových manažerů napříště zasedal také "zástupce zaměstnanecké sféry", tedy člen odborů.
"Platové výměry by navíc měly být schváleny valnou hromadou akcionářů, a ne správní radou," zdůraznil francouzský prezident. Ve správních radách totiž podle jeho názoru zasedá všeobecně "příliš mnoho přítelíčků".
Šéf Elysejského paláce poukázal při té příležitosti na to, že podobná legislativa stanovující stropy manažerských platů již byla přijata v Nizozemsku, Švédsku, Německu i Spojených státech.
"Francie má ve vztahu k Evropě zpoždění, neboť akcionáři nemohou promlouvat do manažerských platů," citoval deník Le Figaro šéfa společnosti Proxinvest Pierra-Henriho Leroye, zabývajícího se finančním poradenstvím. Ten připomněl nedávný zlatý padák bývalého šéfa sítě hypermarketů Carrefour Larse Olofssona, který dostal při odchodu devět milionů eur a k tomu "rentu" ve výši 500 tisíc eur ročně.
ČR není výjimkou
Platy špičkových manažerů jsou ovšem astronomické všude v Evropě a výjimkou není ani ČR.
Předseda představenstva těžební společnosti New World Resources, která vlastní čtveřici severomoravských černouhelných dolů, si hlavně díky tzv. akciovým opcím, možnosti získat za velmi výhodnou cenu akcie podniku, přijde ročně na 210 milionů korun (8,4 milionu eur).
Jeho protějšek Klaus Dieter Beck z koncernu OKD si v roce 2010 vydělal 193 milionů korun (7,7 milionu eur).
Plat někdejšího generálního ředitele polostátní společnosti ČEZ Martina Romana byl loni odhadován na 120 milionů korun (4,8 milionu eur).
Zatímco příjmy špičkových manažerů ve Francii, Německu a dalších západoevropských zemích jsou daněny 40-45 procenty, platy jejich kolegů v ČR a dalších postkomunistických státech podléhají rovné dani. Ta v Česku činí patnáct procent ze superhrubé mzdy.
Zajímavé je i srovnání mzdy minimální. Ta ve Francii činí 1398 eur, což je přibližně polovina průměrného platu. V ČR je to osm tisíc Kč, a tedy třetina průměrné mzdy. V Německu byla minimální mzda zavedena jen v některých oborech, představuje ale rovněž padesát procent průměrného platu, který se v Německu pohybuje okolo 2800 eur.
