Státy EU připravují další, už třináctý balík sankcí na Rusko, který jako obvykle obsahuje jména lidí, podniků a úřadů, již podle Bruselu udržují válečnou mašinerii Kremlu při síle. Cílem evropských politiků je schválit nové sankce do 24. února, na kdy připadá druhé výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Na černé listině má tentokrát být okolo dvou set položek včetně 21 firem. Čtyři z nich jsou vůbec poprvé čínské a podle EU patří mezi klíčové vývozce strategického zboží do Ruska. A právě kvůli nim se Maďarsko ve středu v podvečer na schůzce velvyslanců sedmadvacítky v Bruselu postavilo jako jediné proti.
Konkrétní důvod Maďaři neuvedli. Podle informací Aktuálně.cz pouze sdělili, že si musí celý návrh "ještě prostudovat". Čas mají do 21. února, kdy se k sankcím chtějí velvyslanci unijních zemí vrátit s cílem schválit je.
Jména čínských podniků na seznamu jsou z právních důvodů tajná. Jedná se o firmy, které vyrábějí zboží dvojího užití, což znamená, že může být použito k civilním účelům stejně jako k vedení války. V tomto případě jde konkrétně o drony a součástky do dronů, které Čína dodává Rusku.
Zařazení na sankční seznam znamená, že by unijní společnosti nesměly s firmami jakkoli obchodovat. Jak konkrétně by to ohrozilo maďarské životní zájmy, na které může stát při uvalování sankcí legitimně poukázat, vyslanci Budapešti v Bruselu neřekli.
Vláda Viktora Orbána už ale před lety vsadila na spolupráci s Pekingem vedle té s Ruskem. Rusové staví jadernou elektrárnu v Paksi, čínské firmy se v zemi rozkročily do mnoha oblastí. Kompletně opravují železniční síť v Budapešti, v Maďarsku také chtějí postavit velkokapacitní továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Orbán navzdory protestům veřejnosti pokračuje v plánu zřídit v hlavním městě čínskou univerzitu pro deset tisíc studentů plně pod kontrolou pekingských komunistů.
Není to poprvé, co Maďarsko v EU blokuje návrh související s rusko-ukrajinským konfliktem. Naposledy Orbánova vláda odmítla souhlasit s peněžní pomocí Kyjevu ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Odpor maďarského premiéra se podařilo zlomit až na začátku února po několika týdnech intenzivního nátlaku ze strany ostatních unijních lídrů.
Podobně Orbán v roce 2021 na poslední chvíli vetoval kritické prohlášení EU na adresu Číny, které reagovalo na schválení nového bezpečnostního zákona, jenž vedl k policejním represím proti obyvatelům Hongkongu. Věc tím spadla pod stůl, unie se o stejnou věc napodruhé nepokusila.
V případě nového sankčního balíku proti Rusku jsou zástupci EU optimističtí. "Orbán uhne. Zatím vždycky uhnul, když šlo o věc, na které všem ostatním skutečně záleželo," řekl Aktuálně.cz v Bruselu mimo záznam jeden z diplomatů velké členské země.
