* Obama chce poslat do Afghánistánu nejméně 20 tisíc nových vojáků z více zemí * Británie ani další evropské státy mu nejsou připraveny vyhovět * Ministr obrany USA Gates evropské spojence ostře kritizuje
Londýn - Evropa uvítala listopadové vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách, podle průzkumu mu fandila většina lidí ve všech evropských zemích.
I mnozí evropští politici tvrdili a tvrdí, že s Obamou se bude lépe komunikovat a snáze domlouvat než s dosluhující republikánskou administrativou George Bushe.
Leč vztahy mezi oběma stranami Atlantiku patrně nebudou ani za Obamy úplně bez kazů. První spor se rýsuje už nyní, a to ještě Obama ani nenastoupil do úřadu. Do Bílého domu vejde jako prezident až po inauguraci 20. ledna.
Nový prezident chce poslat dalších nejméně 20 tisíc vojáků do Afghánistánu. Tamní válku považuje za prioritní - na rozdíl do té irácké, kterou by rád co nejrychleji ukončil.
Problémem jsou Obamovy představy, že značnou část z oněch dvaceti tisíc posil by měli tvořit vojáci z evropských zemí NATO.
A tady už Washington naráží na odpor i u svého největšího evropského spojence, Londýna.
Britský premiér Gordon Brown prohlásil, že další dva tisíce Britů do Afghánistánu nepošle. I kvůli problémům s rozpočtem způsobeným finanční krizí.
Na příští rok hodlá britský kabinet vyčlenit na působení vojáků Spojeného království v Afghánistánu i Iráku celkem 3,74 miliard liber (téměř 110 miliard korun).
Brown schválil zvýšení počtu Britů v Afghánistánu z 8 100 na 8 300 a také dodávky nových obrněných vozidel. Víc ovšem už dát nechce.
"Nyní jsme na maximu toho, co může britská armáda ve světě nasadit," řekl deníku Times zdroj blízký premiérovi. Potvrdil, že důvody odmítnutí Obamovy prosby jsou i finanční.
| Čtěte blog Pavla Tomáška: Obama měsíc poté? Zapomeňte na změnu |
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy také slíbil poslat jen několik stovek dalších vojáků k těm 2 600, které už Paříž v Afghánistánu má.
Ztráty vojáků v Afghánistánu
- Česká rep. - 3
- USA - 628
- Británie - 133
- Kanada - 103
- Německo - 30
- Španělsko - 25
- Francie - 24
- Ostatní - 71
A Němci zase nechtějí, aby jejich vojáci byli nasazeni do bojových operací na jihu Afghánistánu, kde je Taliban nejsilnější. Jenže právě tam je vojáků - pochopitelně - nejvíce potřeba.
Návrh na vyslání dalších vojáků se bude těžce prosazovat v Poslanecké sněmovně i českému premiérovi Mirku Topolánkovi. Opozice z ČSSD a KSČM je rozhodně proti
V Afghánistánu je nyní nasazeno na 65 tisíc zahraničních vojáků. Z toho je 30 tisíc Američanů.
Americkému ministru obrany Robertovi Gatesovi se vůbec nelíbí, že Evropané jsou tak střídmí, co se týká nových posil.
"Bez Spojených států mají armády dalších členských zemí NATO ve zbrani na dva a půl milionu mužů a žen. Jen nějakých třicet tisíc z nich je v Afghánistánu. Trápí nás, že za takové situace musí nést nepoměrnou zátěž opět Spojené státy," řekl Gates, kterého si Obama v křesle ministra obrany ponechá.
