Doněck (Od našeho zpravodaje) - Pavel Botka bojuje na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů proti ukrajinské armádě. Bez podpory z Česka by byl - jak tvrdí - zřejmě mrtvý. Pomoc povstalcům nabízí i čeští politici. Pokračování exkluzivního rozhovoru s českým ozbrojencem.
První část exkluzivního rozhovoru s Pavlem Botkou ČTĚTE ZDE.
A.cz: Často se mluví o tom, že na východě Ukrajiny bojuje ruská armáda. Ukrajinský prezident hovoří o 14 tisíc ruských vojácích. Viděl jste tady ruské vojáky?
Kdyby tady byli ruští vojáci, tak tady dnes nikdo neumírá. Bylo by dobře, kdyby na Donbasu byla ruská armáda.
Pravidelná ruská armáda tady není.
A.cz: V polovině února byla v Minsku podepsána dohoda, která měla uklidnit situaci na východě Ukrajiny. Jak to tu vypadá? Skutečně je dodržován klid zbraní?
Každý večer jsou slyšet v Doněcku výbuchy. A nejen v Doněcku. Každý večer ukrajinská armáda bombarduje Horlivku, dnes v noci byla ostřelována vesnička Spartak.
A.cz: Očekáváte, že dojde k novému vyostření situace na východě Ukrajiny? K nové horké fázi konfliktu?
Podle chování ukrajinské strany pravděpodobně bude. Dennodenně probíhá ostřelování, pravidelně nad frontou létají bezpilotní letouny - to znamená, že něco bude.
A.cz: Jak na vás reagují ozbrojenci? Češi mají spíš pověst zastánců Ukrajiny. Nevyčítají vám to?
Ne, nikdy. Naopak. Oni jsou rádi, že jsme tady. O mně si myslí, že jsem z Kavkazu. Když mě poprvé viděli, tak si mysleli, že jsem Čečenec. Proto jsem také dostal přezdívku Kavkaz.
A.cz: Lidé, kteří přichází na východ Ukrajiny bojovat, jsou považováni za proruské separatisty. Považujete se za proruského separatistu?
Říkají nám i hůř. Kyjev nám říká teroristé. Já jsem tu jako dobrovolník. Poslední dobou si připadám jako domobranec.
A.cz: Proč?
Ty lidi tě přijmou tak, že jsi součást jejich rodiny. Stará babička s tebou mluví a drží tě za uniformu. Začíná to být rodina.
A.cz: Jak na vás reagují místní lidé?
Převážně jsou rádi. Často jsou dojatí, že někdo z Evropy, z Čech, přijede a zajímá se o jejich problém.
Třeba starší ženy, doktorky, které nás vyšetřovaly, se neudrží a pláčou.
A.cz: Pomáhá vám někdo z České republiky?
Určitě. Bez podpory z České republiky, a nejenom z České republiky, by má existence zde byla velmi těžká. Pravděpodobně bych byl i mrtvý.
Nejen finančně - za tuto podporu jsem velmi vděčný -, ale i blbý vzkaz, že jsou s námi, že nám fandí. Dává to sílu jít dál.
A.cz: Podporuje vás nějaká politická strana nebo hnutí?
Ano, jsem rád, že se česká politika o to zajímá. Konkrétně strana SPD Tomia Okamury, konkrétně paní Nela Lisková.
A.cz: Jakým způsobem vám pomáhají?
Máme přislíbenou humanitární pomoc. Léky pro naši jednotku. Jsme za to strašně rádi.
A.cz: Ví vaše rodina a přátelé o tom, že jste v Doněcku a co děláte?
Mí příbuzní i přátelé o tom vědí. Cestou do Doněcku mi velmi pomohli.
A.cz: A co na to říkají? Nebojí se o vás? Nemyslí si, že jste se zbláznil?
Nejsou rádi. Kdo by byl rád, kdyby jejich příbuzný nebo kamarád byl někde, kde může přijít o život. Já se jim to snažím vysvětlit. Snažím se jim říct, že něco podobného, co je dnes tady na Donbasu, může být zítra u nás v Česku.
A.cz: České úřady vám problémy nedělaly?
Bohužel ano. Bývalý kamarád mě nedávno nahlásil na policii a řekl jim, že jsem na Donbasu. Policie pak navštívila moji matku. Bylo jí naznačeno, že mě má přesvědčit, abych se vrátil zpět do Česka.
A.cz: Plánujete se vrátit domů do Česka?
V žádném případě ne. Situace v České republice, především ta politická, neumožňuje, abych mohl přijet.
A.cz: To znamená, že chcete zůstat v Doněcku?
Určitě.
