Bajkonur - Nad hlavami nám krouží neovladatelná ruská kosmická loď, která se co nevidět zřítí k Zemi.
Více než dvouapůltunový nepilotovaný nákladní stroj Progress po závadě přestal komunikovat se Zemí a Roskosmos ve středu přiznal, že jeho trosky mohou zasáhnout zemský povrch.
V následujících otázkách a odpovědích jsme se pokusili shrnout, co se bude dít dál.
Co se stalo?
V úterý se k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vydala automatická zásobovací loď ruské provenience Progress M-27M. Automatické kosmické plavidlo vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz-2.1a. Bezprostředně po zahájení přibližovacího manévru k orbitální stanici se ale Progress vymkl kontrole.
Loď se měla se stanicí spojit po šestihodinovém přibližovacím manévru a dopravit tamní šestičlenné posádce přes dvě a půl tuny jídla, paliva, pitné vody a dalších zásob. Svůj úkol však nesplní.
"Nákladní loď Progress se po řadě problémů vymkla kontrole, a není tedy možné pokračovat v dalším letu ani v dokovacím manévru," přiznal na tiskové konferenci šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Igor Komarov.
Později vyšlo najevo, že příčinou nehody byl nejspíš menší výbuch při oddělení třetího stupně nosné rakety, který vyvolal nenapravitelné odchylky v telemetrii plavidla. Stroj se stal neovladatelným a směřuje do zemské atmosféry. Vyšetřování ale stále probíhá a konečné závěry by měly být známy někdy během května.
Na co se máme připravit?
Zjednodušeně řečeno - na vesmírnou sprchu. Většina sedm metrů dlouhé lodi sice shoří v atmosféře, její části ale mohou dopadnout na Zemi.
Případné úlomky by měly dopadnout mezi 7. a 11. květnem kdekoli v prostoru mezi 50. rovnoběžkou severní a 50. rovnoběžkou jižní šířky, tedy v pásu pokrývajícím dvě třetiny Země, ve kterém se nachází i Česko.
Přesnější místo dopadu ruské úřady oznámí až dva dny před dopadem.
Je důvod k obavám?
Je, byť je pravděpodobnost, že úlomky ruského plavidla způsobí ztráty na životech či materiální škody, mizivá. Je třeba si uvědomit, že hustě obydlené jsou pouze tři procenta zemského povrchu.
Co když trosky zasáhnou obydlené území?
Možný, ale krajně nepravděpodobný scénář, je značně katastrofický. Úlomky, které přečkají žár ochranné vrstvy naší planety, tedy zemské atmosféry, mohou být velké jako fotbalové míče o hmotnosti přes 130 kilogramů.
"Na Zemi mohou dopadnout kusy velké jako lidská hlava nebo fotbalový míč a může vzniknout dopadové pole. Vypočítat míru rizika zatím není možné," řekl serveru Ibtimes.com astronom Charley Lineweave z Australské národní univerzity.
Dopad úlomků zmíněné velikosti a hmotnosti by byl při rychlosti 10 metrů za sekundu stejně devastující jako kobercové bombardování leteckými pumami. Riziko něčeho takového je však skutečně velmi malé.
Na Zemi mohou dopadnout kusy velké jako lidská hlava nebo fotbalový míč.
Z dostupných statistik vyplývá, že v případě dosluhujících satelitů, které padají k Zemi, přečká návrat do atmosféry mezi 10 až 40 procenty jejich hmotnosti.
Server Lifescience vyčíslil pravděpodobnost, že úlomky zasáhnou člověka, na 1 ku 3 200. Riziko, že zasáhnou právě vás, pak odhaduje na 1 ku 2,2 bilionu.
Nebudou kosmonauti na ISS strádat?
Nebudou. NASA, Roskosmos i samotní astronauti na oběžné dráze svorně ujišťují, že mají zásob jídla, vody i všeho dalšího dost na několik dalších měsíců.
Na příští zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici se má 19. června vydat soukromá kosmická loď Dragon americké společnosti SpaceX. Potíže by mohly nastat teprve tehdy, pokud by selhala i ona.
Už za pár týdnů se má ale k ISS vydat pilotovaná raketa Sojuz a ruští odborníci připouštějí, že havárie Progressu může kvůli konstrukční podobnosti ohrozit i tento pilotovaný let, plánovaný na 26. května.
