Moskva - K "reintegraci a restrukturalizaci" postsovětského prostoru jako přirozeného geografického a ekonomického organismu vyzývá ve svém komentáři ruský politolog Jurij Krupnov, předseda rady dohlížitelů ruského Ústavu demografie, migrace a regionálního rozvoje.

Základem budoucího uspořádání by se podle něj měl stát koncept "nové střední Evropy", jehož oporou bude osa Praha-Minsk-Moskva.

Úvahy o budoucím evropském uspořádání publikoval Krupnov na svém blogu a na řadě ruských informačních serverů. Rusko musí řešit své geopolitické potřeby, nemá-li se rozpadnout, degradovat na úroveň země třetího světa a stát se geopolitickým bezdomovcem, soudí autor.

Musí si ve spolupráci se sousedním Běloruskem zajistit rozsáhlé předmostí jako oporu pro soutěžení s Evropskou unií. Takovým předmostím může být podle Krupnova pouze rychlým tempem se rozvíjející makroregion mezi Moskvou a Prahou s centrem v Minsku.

Politický kurs Ruska zaměřený na integraci s Evropou utrpěl podle ruského analytika krach, protože rusko-eurasijská a západoevropská civilizace jsou absolutně neslučitelné. Krupnov místo toho nabízí vytvoření regionu Nová střední Evropa vybudovaného v "prostoru rusko-eurasijské civilizace".

Jeho součástí by kromě Běloruska a evropská část Ruské federace měly být Ukrajina, pobaltské státy, Česko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a Moldavsko.

Dosud obvyklý výklad pojmu střední Evropa měl podle Krupnova definovat německou hegemonii. Po pádu berlínské zdi tento koncept znovu ožil a využívá se jako teoretické zdůvodnění návratu bývalých států Varšavské smlouvy "do Evropy", přesněji do vojensko-politického bloku NATO.

"Bělorusko by se spolu s Ruskem v nejbližších letech mělo svým politickým zápalem a intenzivní prací v podstatě stát Německem, samozřejmě bez jakýchkoli imperialistických úletů a otřesů," napsal autor.

Rusko by se nemělo nechat vykázat na periferii východní Evropy, mělo by Německu odebrat právo označovat se za evropský střed, píše Krupnov. "Vpřed k Nové střední Evropě s centrem v Minsku," uzavírá svou úvahu ruský politolog.