Rusko zakázalo vstup osmi činitelům EU včetně Jourové a šéfa europarlamentu

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 4. 2021 21:35
Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož jde o reakci na postup EU vůči Rusku. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. | Foto: ČTK

Sama Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Mezi osobami na zveřejněném "černém seznamu" Moskvy jsou rovněž šéf berlínské prokuratury Jörg Raupach a Asa Scottová, šéfka švédské Laboratoře chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti (CBRN), která potvrdila německé závěry ohledně otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok. Z otravy se loni Navalnyj zotavoval v Berlíně. Do Ruska nesmějí také dva lotyšští a jeden estonský činitel a člen francouzské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Jacques Maire.

"Co nejdůrazněji odsuzujeme dnešní rozhodnutí ruských orgánů zakázat osmi státním příslušníkům Evropské unie vstup na ruské území. Tato akce je nepřijatelná, postrádá jakékoli právní odůvodnění a je zcela neopodstatněná," zdůraznili ve společném prohlášení předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu Sassoli. Rusko tak podle nich názorně ukázalo, že zvolilo konfrontaci s EU, místo aby souhlasilo se změnou negativního směřování dvoustanných vztahů.

"Neustálá snaha Ruska rozsévat dezinformace a podkopávat lidská práva si zaslouží silnou a stálou reakci. Pokud je to cena za říkání pravdy, pak ji ráda zaplatím," napsala ve své vlastní reakci mimo jiné místopředsedkyně EK Jourová. Dodala, že se na ruském seznamu octila v dobré společnosti a vyjádřila svou podporu dalším podobně postiženým.

Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU v březnu uvalila sankce na skupinu ruských představitelů, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění Navalného po jeho návratu z Německa do Moskvy a potlačování pokojných protestů. Deset dní poté se země unie shodly na dalším prodloužení už roky existujících protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.

Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.

EU odmítá návrhy na řešení, stěžuje si Rusko

"Evropská unie pokračuje v politice nelegitimních jednostranných omezujících opatření vůči ruským občanům a organizacím," stojí v prohlášení, které ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo na webu s poukazem na březnové sankce vůči šesti Rusům. Moskva si přitom stěžuje, že EU odmítá všechny její návrhy na řešení vzájemných problémů dialogem.

"Tato praxe je v rozporu s Chartou OSN a základními normami mezinárodního práva. Je doprovázena protiruskou hysterií záměrně podněcovanou v západních médiích. Není podložená důkazy. Všechny naše návrhy na řešení jakýchkoli problémových otázek vzniklých mezi Ruskem a EU přímým profesionálním dialogem jsou důsledně ignorovány nebo odmítány," stojí v prohlášení ruské diplomacie, které doplňuje seznam osmi osob, jež nyní mají zakázaný vstup do země.

TASS napsal, že velvyslanci EU Edererovi, předvolanému na ministerstvo zahraničí, bylo při předání příslušné nóty sděleno, že Rusko si vyhrazuje právo nadále reagovat na jakékoli nepřátelské kroky Evropské unie, jako jsou jednostranné sankce. "Šéfovi delegace EU bylo řečeno, že jednostranná omezující opatření EU považujeme za odporující mezinárodním právním normám a zásadám rovnocenné a respektující spolupráce mezi státy. Vyhrazujeme si právo i nadále reagovat na jakékoli nepřátelské akce EU tohoto druhu," citovala agentura sdělení ministerstva.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Zemřela tenisová legenda Hardová

Ve věku 85 let zemřela ve čtvrtek americká členka tenisové Síně slávy a vítězka tří grandslamů ve dvouhře Darlene Hardová. Ještě větší úspěchy slavila vyznavačka stylu servis-volej ve čtyřhře, v níž v 50. a 60. letech minulého století vybojovala celkem 18 grandslamových trofejí.

Hardová si na turnajích velké čtyřky zahrála ve dvouhře sedm finále, uspěla dvakrát v New Yorku a v roce 1960 i v Paříži. Ve čtyřhře se radovala také ve Wimbledonu, k 13 titulům přidala pět v mixu. Dvakrát slavila po boku legendárního Australana Roda Lavera.

V neoficiálním ročním světovém žebříčku se v letech 1957 až 1963 dostala do první desítky, třikrát byla druhá. Po ukončení hráčské kariéry se krátce věnovala trénování, poté přes 40 let pracovala ve vydavatelství Jihokalifornské univerzity.

Další zprávy