Moskva/Washington/Damašek - První ruské nálety na Sýrii vyvolaly ve Spojených státech, Francii a některých zemích Blízkého východu více nesouhlasu a rozpaků než spokojenosti. Českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka postup Ruska v Sýrii podle České televize znepokojil.
Letouny Suchoj Su-24 bombardovaly hlavně provincie Homs a Hamá v místech, kde se nepohybují ozbrojenci organizace Islámský stát.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že v noci na dnešek ruská letadla zasáhla čtyři cíle IS. O zasažení dalších pěti cílů informovalo vpodvečer. Podle Moskvy cíle leží mimo obydlené oblasti a jsou vybírány na základě informací tajné služby získaných s pomocí bezpilotních letadel a snímků z družic.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes oznámil, že ruské letectvo zasahuje teroristické organizace na základě konzultací se syrskou armádou. Ještě ve středu ruská ministerstva obrany i zahraničí uváděla, že jde o údery "výlučně proti Islámskému státu".
USA a Francie se nicméně domnívají, že bomby dopadly hlavně na opoziční skupiny, které bojují jak proti režimu prezidenta Bašára Asada, tak proti Islámskému státu.
Podle nejmenovaného libanonského zdroje, na nějž se odvolává agentura Reuters, rovněž do Sýrie před deseti dny dorazily stovky íránských vojáků. Budou nasazeni do pozemních bojů proti rebelům na severu země. Jednotky údajně doplní ruské letecké operace.
"Tohle jsme ještě neviděli"
Ve čtvrtek podle libanonské televize al-Majadín ruské bombardéry zaútočily v severozápadní Sýrii na pozice seskupení Džajše Fatáh, které sdružuje několik islamistických milic, avšak nikoliv bojovníky chalífátu.
Předák syrské exilové opozice Chálid Chodža v newyorském sídle OSN prohlásil, že ruské nálety ve středu zabily zhruba tři desítky civilistů. Včetně dětí.
"Bylo to poprvé, co jsme tady viděli tak intenzivní nálety. Jsme zvyklí na dvě tři barelové bomby denně, ale ne na tak prudké bombardování. To se předtím nestalo," řekl agentuře Reuters Fajáz Ubajd z opozičního Místního koordinačního výboru v Talbíse.
"Tohle jsme ještě neviděli. Mnoho lidí přišlo o končetiny," uvedl další obyvatel města Abdal Rahmán Džumá.
List Wall Street Journal napsal, že v některých místech (Rusové bombardovali celkem dvacet cílů) úder směřoval i na příslušníky opozice, spolupracující se Spojenými státy.
Nejméně jeden velitel Syrské svobodné armády (SFA) přišel podle agentury Reuters o život. Agentura AFP pro změnu cituje jednoho z protiasadovských povstalců podporovaných USA, podle něhož dopadly ruské bomby na jejich základnu.
Kreml to popírá. "Neshánějte informace o ruských úderech od Pentagonu. Hledejte je na webu ruského ministerstva obrany," uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Zabili Rusové desítky civilistů? Putin to označil za informační válku
Syrská opozice ohlásila, že při ruských akcích zemřely desítky civilistů, avšak ruský prezident Vladimir Putin to označil za informační válku, s níž počítal.
Putinův mluvčí Peskov oznámil, že koordinační mechanismus s ostatními státy dobře funguje. Útoky jsou údajně zaměřeny na dobře známé teroristické organizace, o nichž se Rusko dohodlo se syrskou armádou. Moskva také zdůraznila, že Sýrie se nepodílí na finančních nákladech spojených s leteckými operacemi. Peskov dnes řekl novinářům, že Rusko bojuje proti IS, ale také proti dalším skupinám. "Jsou to dobře známé organizace. Cíle se vybírají po dohodě se syrskými ozbrojenými silami," sdělil Peskov.
Také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov později uvedl, že Rusko útočí na pozice IS i jiných "teroristických skupin". Svobodnou syrskou armádu (FSA), která bojuje za syrskou umírněnou opozici, Moskva ale prý za teroristickou organizaci nepovažuje. FSA by měla být součástí řešení syrské krize, uvedl Lavrov. Peskov ale už dříve uvedl, že většina členů FSA přeběhla k IS.
"Připadá mi to, že je to v rozporu s tím, co ruská diplomacie deklarovala," řekl dnes podle České televize ve Washingtonu český ministr zahraničí Zaorálek. Moskva sice mluví o tom, jak chce stejně jako Západ společně bojovat s takzvaným Islámským státem, ale pak provede útoky, které dopředu nikomu neoznámí, dodal šéf české diplomacie.
Obamovo dilema
Dosavadní vývoj směřuje k tomu, že více než na Islámský stát se Rusko zaměří na ostatní povstalce - islamistické i umírněné -, kteří ohrožují Asadův režim blízko Damašku a pobřeží Středozemního moře.
Americký prezident Barack Obama tak stojí před rozhodnutím, zda ruské útoky na veškerou opozici bude tolerovat, nebo riskovat ostrou konfrontaci s Vladimirem Putinem.
Ministr obrany Ashton Carter na otázku novináře, zda se USA chystají bránit rebely, se kterými spolupracují, neodpověděl.
"USA nejsou proti tomu, když Rusové zasáhnou Islámský stát nebo Al-Káidu, ale údery, které jen posilují prezidenta Bašára Asada, jsou znepokojivé,“ prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry.
Činitelé amerického ministerstva obrany se také pozastavují nad způsobem, jakým Rusko své nálety oznámilo. Údajně "tříhvězdičkový" ruský generál informoval hodinu předem americké velvyslanectví v Bagdádu.
"Není to jednání, které bychom v profesionální rovině očekávali od ruské armády," uvedl Carter.
Saúdská Arábie, která patří k hlavním spojencům rebelů, přitvrdila v rétorice vůči Rusku. "Útoky vedly k mnoha nevinným obětem. Žádáme jejich okamžité ukončení. Země nemohou tvrdit, že bojují proti terorismu Islámského státu, když zároveň podporují terorismus syrského režimu,“ sdělil saúdský diplomat Adalláh Muállimí televizi al-Arabíja.
Podle listu Jerusalem Post se ruský postup nelíbí ani izraelské vládě. Obává se, že při svých občasných útocích na syrské území, podnikaných hlavně proti dodávkám zbraní libanonskému Hizballáhu - bude nyní kvůli přítomnosti Rusů omezena.
Centrum pro výzkum ruského veřejného mínění Levada uvádí, že Rusové nejsou angažmá své země v Sýrii nakloněni tolik, jako tomu bylo na Ukrajině. Na dotaz, zda podporují vládu Bašára Asada, odpovědělo kladně jen 36 procent dotázaných. O tři procenta více bylo těch, kteří odpověděli, že nepodporují žádnou stranu konfliktu.
Na dotaz, zda by mělo Rusko přímo vojensky pomáhat Asadovi, odpovědělo ano či spíše ano 14 procent respondentů, zatímco proti bylo 69 procent. Intervenci ale podpořilo vedení Ruské pravoslavné církve.
Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
