Rozpad Schengenu by přišel na 1,4 bilionu eur. Nejvíc by tratily Francie a Německo

ČTK ČTK
22. 2. 2016 12:25
Pokud se naplní nejčernější scénáře a rozpadne se Schengen, bude to znamenat nejen šrám "jednotné" Evropské unie, ale i nemalé finanční dopady. Nejnovější analýza naznačuje, že během deseti let by náklady vyšplhaly až na 1,4 bilionu eur.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Berlín - Rozpad schengenského systému volného pohybu, o jehož ohrožení se v poslední době často mluví kvůli uprchlické krizi, by mohl Evropskou unii během deseti let přijít až na 1,4 bilionu eur (zhruba 37,8 bilionu korun).

Vyplývá to ze studie německého institutu Prognos pro Bertelsmannovu nadaci, o němž informovala agentura Reuters.

Nejhorší scénář předpokládá, že znovuzavedení hraničních kontrol by zvýšilo ceny dovozů až o tři procenta. Nejvíce by na tom prodělala Francie, která by tak v letech 2016 až 2025 zaplatila 244 miliard eur navíc, a Německo, jehož náklady by vzrostly o 235 miliard eur.

Rozpad Schengenu by kromě symbolického významu, který by poškodil obraz "jednotné" Evropské unie, prodloužil dobu, kterou by dopravci zboží strávili na hranicích, čímž by se zvýšily náklady pro firmy i spotřebitele.

USA a Čína by přišly o desítky miliard

Minimální náklady rozpadu Schengenu spočetli experti z institutu Prognos na 470 miliard eur během následujících deseti let, když brali v úvahu, že dovozní ceny vzrostou o jedno procento. V tom případě by Německo zaplatilo 77 miliard eur navíc a Francie 80,5 miliardy eur do roku 2025.

Kolaps Schengenu by ovlivnil i země mimo tento systém volného pohybu osob. Podle studie by společné zatížení pro USA a Čínu činilo v deseti letech mezi 91 a 280 miliardami eur.

Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice.

První schengenskou dohodu podepsaly v roce 1985 Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko, v současné době obývá prostor téměř 420 milionů lidí. Jeho dohody plně uplatňuje 26 zemí - 22 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. ČR vstoupila do tohoto prostoru plně od roku 2008.

Spekulace o možnosti rozpadu Schengenu se začaly objevovat v posledních měsících, kdy v souvislosti s uprchlickou krizí začaly země EU zavádět kontroly na hranicích.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy