reklama
 
 

V nemocnici tu dělí krev zvlášť pro muslimy a zvlášť buddhistům. Tak žije Barma, která hledá smíření

21. 11. 2015
V Barmě už nevládne vojenská diktatura, ale zemi sužuje nevraživost a násilí mezi většinovými buddhisty a menšinovými muslimy. Všechno začalo před čtyřmi lety zprávou, že dva muslimští muži znásilnili buddhistku. Pak byli zabiti muslimové, kteří cestovali v autobuse jako pasažéři. A následovalo další násilí.

Rangún (Od našeho zpravodaje)Barma se po volbách v neděli 8. listopadu změnila. Jasně zvítězila Národní liga pro demokracii dlouholeté opoziční vůdkyně a politické vězenkyně Aun Schan Su Ťij.

Stejně jako v Evropě se i tady řeší takzvaná "islámská otázka." Zemí však v posledních čtyřech letech otřásají konflikty mezi většinovými buddhisty a muslimy. Obzvláště na západě Barmy v provincii, nazývané Arakanský stát.

Násilí a pogromy od roku 2012 vyhnaly do uprchlických táborů desetitisíce místních muslimů, známých jako Rohingové. Nemají občanství, nemohou volit, často ani cestovat z místa na místo.

Reportáže Aktuálně.cz z Barmy

Reportáže Aktuálně.cz z Barmy

Poprvé po 25 letech jdou Barmánci k pluralitním volbám, kterých se účastní skutečná opozice. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák je u toho. Popisuje poměry v zemi, o níž toho svět stále ještě moc neví.

Nejdelší občanská válka skončila, uprchlíci se zatím nevracejí. Živě ze země Karenů.

Věznice Insein je připomínka temných časů. Teď snad skončí, doufají ti, co mučení přežili.

Su Ťij pomohl před volbami odkaz otce. Generála z dob bojů za barmskou nezávislost.

Svět se o problému dozvěděl letos, kdy se zoufalí uprchlíci pokoušeli na lodích přes Indický oceán dostat do Thajska či Malajsie a museli týdny trávit na moři.

V Arakanském státě pracuje ve skupině Iniciativa pro mír a rozvoj bývalý politický vězeň z doby vojenské diktatury Ťiav Hsan. Iniciativa se snaží o sbližování různých skupin v provincii a patří mezi partnery organizace Člověk v tísni, která působí v Barmě a jedním z jejích místních projektů je právě snaha o usmíření různých náboženských a etnických komunit v zemi a o vytvoření základů občanské společnosti.

(Muslimové tvoří šest až osm procent z 52 milionů obyvatel Barmy, počet Rohingů se odhaduje zhruba na milion.)

A.cz: Ví se přesně, kolik lidí teď žije v uprchlických táborech?

Po násilí v letech 2012 a 2013 je jich oficiálně zhruba 140 tisíc. Ale skutečné číslo může být vyšší. Jsou hlídáni policií. Nikdo se nemůže dostat dovnitř ani ven.

Navíc existují také vesnice, které jsou odříznuté od světa, izolované. Vláda tam znemožňuje svobodný pohyb.

A.cz: Dá se říci, v jakých podmínkách žijí?

Příděly jsou velmi skromné, jen základní potraviny. V táborech není práce ani pořádná lékařská péče. V Sittwe, hlavním městě Arakanu, je dokonce nemocnice rozdělená na část pro buddhistické a pro muslimské pacienty. Dokonce i krev, pokud ji pacienti potřebují, je takto rozdělená.

A.cz: V mešitách se Rohingové mohou modlit?

Ve městech jsou většinou zavřené. Od roku 2012 tam nejsou žádné modlitby, nikdo tam nemůže vstoupit a nemůže se před nimi sejít více než pět lidí. Na vesnicích je situace odlišná, tam mnoho mešit funguje a muslimové se mohou modlit.

A.cz: Proč násilí v Arakanu mezi buddhisty a muslimy propuklo právě v roce 2012 a v dalších letech?

Všechno začalo před čtyřmi lety zprávou, že dva muslimští muži znásilnili buddhistku. Pak byli zabiti muslimové, kteří cestovali v autobuse jako pasažéři. A následovalo další násilí. I v letech 2013 a 2014. Bylo to velmi organizované, ty další vlny. Velmi připravené. Policie ani armáda neudělaly nic.

Ale v této oblasti je dlouhodobá nevraživost. Muslimové byli v minulosti spíše na britské straně, buddhisté zase sympatizovali s Japonci, když v roce 1941 pronikli do Barmy a vyhnali Brity.  Vždy tam bylo napětí, které roky přetrvávalo. Barmské vlády třímaly nacionalistický prapor. Vždy manipulovali problém Arakanu a těžili z rozdělení komunit.

A.cz: Z výsledků voleb vyplývá, že Arakanská národní strana ve volbách uspěla. Bylo to kvůli jejímu odporu vůči muslimům?

Ano. Nacionalistická strana chce vytvořit buddhistický stát bez muslimů. Ale i dosud vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USPD) se veze na nacionalistické straně. Vláda má zájem na pokračování konfliktu. Ještě v roce 2010 ve volbách agitovala mezi Rohingy, aby ji volili. Slíbila jim, že dostanou občanství. Nyní je tomu naopak.

A.cz: Ve volbách ale celostátně USPD propadla. Jasně vyhrála Národní liga pro demokracii, vedená Su Ťij. Co to pro muslimské Rohingy a soužití mezi buddhisty a muslimy v Barmě může znamenat?

Nemyslím, že se v této věci brzo něco změní. Armáda bude mít nadále silné slovo, například jí zůstanou ministerstva vnitra a obrany. Nacionalistické hnutí bude dál silné, možná jen změní strategii.

A.cz: Su Ťij byla ve světě kritizována za to, že se k problému příliš nevyjadřuje…

Je to složité. Su Ťij v předvolební kampani problém s muslimy v zásadě ignorovala. I ona je pod tlakem Ma Ba Tha. Je jasné, že pokud by hájila muslimy, přišla by o hlasy. Její strana ani neměla žádné muslimské kandidáty. Někteří byli ve hře, usilovali o to, ale byli odmítnuti. Kdyby kandidovali, asi by nebyli zvoleni. Su Ťij se soustředila na vítězství ve volbách a nechtěla udělat žádnou chybu.

A.cz: Vaše organizace se snaží o sblížení obou komunit, o integraci. Nenarážíte přitom na problémy?

Dost lidí je v Arakanu proti tomu, aby nevládní organizace pomáhaly. V Sittwe byly útoky kameny a holemi, rozbitá okna. Policie to dovolila. Útočníci nebyli odhaleni, protože to nikdo nevyšetřoval. Opět lze říci, že to bylo velmi dobře organizované.

My nečelíme přímo násilné konfrontaci, ale třeba výhružkám a urážkám na Facebooku nebo nás nazývají zrádci.

Cesta byla podpořena z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

autor: Martin Novák | 21. 11. 2015

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama