Rio de Janeiro - Ve světě jsou každoročně objevena ložiska ropy o celkovém objemu okolo deseti miliard barelů.
Roky 2010 a 2011 byly výjimečné tím, že se během nich našlo ještě o dalších 10, respektive 15 miliard barelů více. Navýšit globální zásoby suroviny se tím ale nepodařilo. A nic takového nás podle všeho nečeká ani v roce příštím.
Ve světě se totiž ze starých nalezišť každým rokem vytěží v průměru 30 miliard barelů, o 500 milionů barelů méně, než je současná celosvětová poptávka.
A prognózy na další léta jsou více než pesimistické. Také z toho důvodu, že původní odhady objemu nových ložisek se zpravidla ukážou být jen mediální bublinou, určenou hlavně investorům.
V září 2007 oznámil brazilský koncern Petrobras s velkou pompou, že v moři jihovýchodně od Ria de Janeira narazil na "největší ložisko ropy objevené za posledních pětatřicet let". Podle prvních odhadů se mělo jednat až o čtyřicet miliard barelů suroviny. To je přibližně šestina ověřených zásob největšího producenta černého zlata Saúdské Arábie.
Loni Petrobras tyto informace poopravil s tím, že na nově odkrytém ložisku Libra se může nalézat až osm miliard barelů. Společně se sedmi miliardami barelů objevených na poli Tupi by tak Brazílie měla k dispozici navíc 15 miliard barelů ropy, čímž by objem svých zásob zdvojnásobila.
Po uskutečnění dalších průzkumných vrtů musela ale společnost letos své předpovědi korigovat, a to opět směrem dolů.
"Objem vytěžitelné ropy se může pohybovat od 3,7 do 15 miliard barelů, nejpravděpodobnější odhad je ale 7,9 miliardy," znělo stanovisko národní ropné agentury ANP.
Příklad Brazílie je typický pro většinu nálezů ropných ložisek uskutečněných v posledních dvaceti letech. Dodatečný průzkum totiž odhadované objemy suroviny obvykle nepotvrdí.
Významný objev ropy byl podle těžařů letos učiněn v Argentině, jak se ale ukázalo, ložisko Loma la Lata obsahuje nanejvýš 740 milionů barelů ropy.
Na dalším "velmi slibném" ropném poli Mercury narazila loni před pobřežím západoafrické Sierry Leone americká společnost Anadarko Petroleum na ložisko o objemu 450 milionů barelů.
Při denní těžbě okolo sto padesáti tisíc barelů budou obě naleziště vytěžena během deseti až patnácti let.
Čísla klamou
Podobné je to i v dalších "pespektivních" oblastech.
Značné naděje spojují těžaři již léta s Arktidou, kde by se měla nalézat až pětina "celosvětových, dosud neobjevených zásob"suroviny. Ty současné jsou udávány číslem 1,3 bilionu barelů, ačkoliv konzervativnější odhady hovoří o 900 miliardách.
Potvrdit velká očekávání se ale zatím těžařským společnostem nepodařilo.
Velká sláva provázela letošní nález ložiska o odhadovaném objemu dvou a půl miliardy barelů, které teď v Barentsově moři zkoumá norský státní koncern Statoil. To je ale vše. I tentokrát se jednalo o "nejvýznamnější objev ropy v oblasti od poloviny 70. let".
Pokud by těžaři chtěli naplnit sny o ropné bonanze v Arktidě, muselo by podobných ložisek být nalezeno každým rokem hned několik.
Na černé zlato spoléhá v souvislostí s možností vyhlásit nezávislost na Dánsku Grónsko, průzkumné vrty uskutečněné letos v Baffinově zálivu však přítomnost rozsáhlejších roponosných formací nepotvrdily.
Jak relativní je význam objevů učiněných v Barentsově moři i jinde ve světě, si uvědomíme, když daná čísla porovnáme s průměrnou celosvětovou spotřebou ropy, která činí 32 miliard barelů ročně.
Aby se podařilo pokrýt očekávaný nárůst spotřeby, jež by se do dvaceti let mohla podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vyšplhat ze současných devadesáti až na 120 milionů barelů denně, bylo by zapotřebí do roku 2030 objevit, a hlavně otevřít nová ložiska o objemu přibližně sto deseti miliard barelů.
Stávající naleziště jsou totiž z velké části vyčerpaná a producenti - včetně Saúdské Arábie - se tam zdráhají výrazněji navýšit těžbu. Jednou z mála výjimek je Irák, který by chtěl do deseti let dosáhnout právě produkce Saúdů.
A také už zmiňovaná Brazílie, která doufá, že z ní jednoho dne bude "Kuvajt Jižní Ameriky".
"Brazílie se do konce dekády stane ropnou velmocí s produkcí na úrovni Íránu," citoval deník The New York Times konzultanta společnosti Bain&Co, podle kterého by brazilská těžba ropy mohla v roce 2020 činit 5,5 milionu denních barelů.
I toto množství je však jen předpokladem.
Jediné řešení: přibrzdit spotřebu
Navýšit celosvětově produkci ropy na úroveň odpovídající nárůstu poptávky bude proto možné jen za předpokladu, že podobné ambice prokáží - a hlavně je budou schopny naplnit - ještě další země.
Nic tomu ovšem nenasvědčuje.
Zatímco v 60. letech byla ve světě nalezena ropa o celkovém objemu 475 miliard barelů, v devadesátých letech to bylo 150 miliard a v první dekádě nového tisíciletí necelých sto miliard. Jednalo se přitom vesměs o menší ložiska o objemu několika stovek milionů barelů.
Prognóza na druhou dekádu hovoří o přibližně šedesáti miliardách, zatímco ve třetí by to mělo být už jen čtyřicet a ve čtvrté pětadvacet miliard barelů.
Ropa nevyschne ze dne na den a současné zásoby vystačí při zachování stávající úrovně spotřeby na nejméně šedesát let, aniž by byl vytěžen jediný barel z nových ložisek. Přinejmenším v roce 2030 - a podle všeho ještě dříve - bude ale svět čelit vážnému nedostatku suroviny - pokud nezačne černým zlatem náležitě šetřit a nezarazí hrozivě narůstající poptávku.
Velké zásoby ropy v sobě sice skrývají kanadské a venezuelské bituminózní písky, při jejich těžbě se však spotřebovává neúměrné množství zemního plynu, nezbytného pro tepelný rozklad živic. Velké finanční náklady a zatížení životního prostředí znamená rovněž těžba z roponosných břidlic, které se nyní navrtávají v Severní Dakotě i jinde ve světě.
Totéž platí pro produkci bionafty a syntetického benzinu, stejně jako pro výrobu a přepravu zkapalněného zemního plynu. Ty již dnes společně s extra těžkou ropou kryjí rozdíl mezi skutečnou těžbou a spotřebou suroviny.
Podle IEA proto reálně hrozí, že do dvaceti let bude barel ropy za dvě stě dolarů, což může v konečném důsledku znamenat až stoprocentní nárůst cen pohonných hmot.
