Willinston, Severní Dakota - Prérijní městečka na americkém Středozápadě se plní zlatokopy. Přicházejí po tisících a působí místní populaci nemalé problémy. Díky tomu, že mají kapsy plné peněz, vyhnali do astronomických výšek nájmy a postarali se také o nárůst kriminality.
Zdrojem jejich příjmů ale není zlatá ruda, nýbrž černé zlato. Přesněji - ložiska břidličné nafty z Bakkenových formací, táhnoucích se v širokém pásu přes Severní Dakotu a Montanu až do kanadského Saskatchewanu.
Obyvatelstvo původně čtrnáctitisícového severodakotského Willistonu vzrostlo jen v loňském roce na dvacet tisíc. Na každém vrtu pracuje i dvě stě lidí. Nájmy tradičních domků, pobíjených překládanými prkny, rázem vzlétly z tří set dolarů za měsíc na desetinásobek.
Těžaři, kteří se na Středozápad stěhují z celých USA, totiž dostávají až dvojnásobek průměrné americké mzdy. A tam, kde je velké množství velmi rychle vydělaných peněz, není také nouze o zločin.
"Během krátké doby jsme museli zdvojnásobit naši nabídku," přiznala agentuře Reuters Joanna Hughesová, spolumajitelka obchodu se zbraněmi v montanském Sidney. "Prodej vylétl rázem vzhůru."
Přispěla k tomu také vražda třiačtyřicetileté učitelky střední školy ve Willinstonu Sherry Arnoldové, kterou za asistence parťáka uškrtil na zadním sedadle svého Ford Exploreru dělník z ropného vrtu posilněný crackem - kokainem, který se kouří.
"Přesně tohle přináší ropný boom," říká David Montgomery, soudce za okres Williams, do něhož Willinston spadá. "Po celé Severní Dakotě tenhle případ vyvolal naprosté zděšení."
Willinstonské úřady proto požadují, aby ropné společnosti platily vyšší daně, a přispěly tak nejenom k vylepšení místní infrastruktury, ale i k posílení sboru šerifových pomocníků.
Největší zásoby na světě?
Bakkenovy formace byly objeveny již v roce 1951. Pojmenovány byly po farmáři, který na svém pozemku umožnil první průzkumné vrty.
Ropa z břidličných ložisek se zde ale začala těžit teprve před několika lety. Umožnily to nové technologie, zejména rychlý rozvoj horizontálního vrtání a potom tzv. hydraulická frakturace. Při ní se do horninového masivu vhání pod velkým tlakem voda s chemikáliemi a křemitým pískem.
To způsobí jeho rozpraskání, a tím i lepší přístup k ložisku uhlovodíků.
Jen za loňský rok se v Severní Dakotě vytěžilo z břidlic 113 milionů barelů ropy. Americká produkce suroviny, která od konce 80. let pravidelně klesala, přitom dosáhla 5,68 milionu denních barelů. Experti odhadují, že do několika let by Spojené státy mohly těžit až půldruhého milionu barelů břidličné ropy denně.
"Obávali jsme se, že pokles produkce se už nikdy nezastaví," přiznává výkonný ředitel poradenské společnosti IHS Cambridge Energy Research Associates Jim Burkhard. "Od roku 2008 nezažila žádná země na světě podobný boom."
Spojené státy tak mohly, také díky nově otevřeným nalezištím v Texasu a na Aljašce, snížit dovoz ropy o dva miliony barelů denně.
Na území USA se nachází 1,8 bilionu barelů břidličné ropy, z nichž vytěžitelných je asi 800 miliard. Spojené státy tak mají teoreticky až třikrát vyšší zásoby suroviny než největší světový producent, Saúdská Arábie.
Cena ropy poroste dál
Toto číslo ale klame. Množství těžené ropy z jednoho vrtu totiž velmi rychle klesá. Za první rok až o padesát procent.
"Aby se produkce udržela na požadované výši, vyžaduje to velké množství vrtů," upozorňuje ropný analytik z Úřadu pro energetické informace (EIA) John Staub.
Ten odhaduje, že vrchol těžby z břidličných formací bude ve Spojených státech dosažen nejpozději v roce 2030. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jej dokonce posouvá ještě o deset let dříve.
Hlavním důvodem jsou obrovské škody, které hydraulická frakturace, ať již při vrtech na ropu, či na plyn, napáchá na životním prostředí. Chemikálie, které jsou při ní používány, totiž kontaminují spodní vodu a dá se očekávat, že americká administrativa - zejména pokud volby vyhrají demokraté - přijde s řadou opatření na regulaci těžby.
IEA proto upozorňuje, že ani další těžařský boom v USA nezastaví nárůst cen ropy na světových trzích. Barel suroviny by podle agentury měl v roce 2020 stát nejméně 120 dolarů, zatímco v roce 2035 již 145 USD.
V současnosti se lehká americká ropa prodává za přibližně 105 dolarů.
