Washington - Čtyři ropné koncerny z Evropy uposlechly výzvy USA a přestávají obchodovat s Íránem. Na ten uvalily Spojené státy, OSN i Evropská unie sankce kvůli jeho jadernému programu směřujícímu podle všeho k výrobě atomové pumy.
Britsko-nizozemský Shell, francouzský Total, italský ENI a norský Statoil tak reagují na červnové rozhodnutí Washingtonu trestat firmy, které by do energetického sektoru v Íránu investovaly v jednom roce dvacet a více milionů dolarů.
S tvrdým finančním postihem musí počítat společnost Naftiran sídlící ve švýcarském Lausanne, která americké sankce opakovaně obcházela.
"Mezinárodní společenství musí kolektivně opustit svůj dosavadní přístup k Íránu," zdůraznil první náměstek americké ministryně zahraničí James Steinberg. "V daném případě se nejedná o běžné obchodování."
Business as usual
Americkým firmám Washington zakázal obchodovat s Íránem po krizi vyvolané obsazením velvyslanectví USA v Teheránu, na kterém radikální íránští studenti zadržovali od listopadu 1979 do ledna 1981 po celkem 444 dní skupinu amerických diplomatů.
Ty zahraniční čelí sankcím v souvislosti se zákonem schváleným Kongresem letos v červnu.
Zatímco ale některé společnosti, jako je Reliance Industries of India či koncern BP, výzvy uposlechly, jiné naopak využily toho, že se na trhu s íránskou ropou uvolnilo místo a své investice navýšily.
To byl i případ Shellu, jehož obchodní pobočka Satsco nakoupila podle agentury Bloomberg v Íránu v dubnu a květnu ropu za 778 milionů dolarů, v červnu a červenci ale již za 1,38 miliardy USD. Přesně v souladu se Steinbergem kritizovaným mottem obchodníků bez skrupulí "business as usual".
Shell přitom ropu nakoupil za nižší cenu než v předchozím období a podobně se zachoval i italský koncern API Oil.
Rusové, Číňané, Brazilci
Uvedená čtveřice evropských koncernů ustoupila tlaku Washingtonu, ačkoliv hrozí, že příležitosti, která se teď v Íránu nabízí se chopí ruské společnosti Lukoil a Gazprom, čínské firmy CNOOC a CNPC či brazilský Petrobras.
Otázkou také zůstává, nakolik zapůsobí na Naftiran fakt, že si nebude moci půjčovat u amerických soukromých bank peníze a přijde o obchody realizované americkým prostřednictvím.
Teheránský režim tvrdí, že jeho jaderný program bude sloužit výlučně "mírovému účelům", tedy výzkumu a výrobě elektrické energie. Vše ale nasvědčuje tomu, že tajně pracuje na výrobě atomové bomby.
Vůči sankcím USA i OSN zaujal íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád vzdorný postoj s tím, že se jeho země nijak nedotknout. Írán vyváží přibližně 2,2 milionu barelů ropy denně a nachází zatím odbytiště v řadě zemí, mimo jiné v Číně.
Tento týden zmrazily Spojené státy konta osmi vysokých íránských činitelů obviněných z toho, že se během loňských nepokojů následujících po evidentně zfalšovaných prezidentských volbách dopustili prohřeškům proti lidským právům. Desetitisíce stoupenců íránské opozice tehdy vyšlo do ulic a řada z nich skončila ve vězení.
