Rusko je momentálně dvanáctá největší ekonomika světa a prezident Putin bude chtít na víkendovém summitu zemí G8 vymazat věčně zažité sousloví "státy G7 a Rusko".
S rozpadem Sovětského svazu se ztratila obrovská moc tohoto impéria z dob studené války. Nástupce SSSR, Rusko, se přesto drápe opět na pomyslný vrchol.
Nedělá to však pomocí armády nebo politiky. Také jeho ekonomika je menší než ekonomiky ostatních vyspělých zemí. Jenže svět prahne po něčem, čeho má Rusko "plnou Sibiř" - po energetických zdrojích.
Ropa a zemní plyn jsou momentálně ruskou prioritou číslo jedna. Evropská unie více než čtvrtinu zemního plynu dováží z Ruska. Rusko bude chtít na summitu vyslat signál, že je spolehlivým a zodpovědným dodavatelem. Ostatní státy zase mohou Rusko ujistit, že budou spolehlivými odběrateli.
Pilíř Vladimir
To samozřejmě není zdaleka vše, co mají Rusko a Západ společného. Otázka hrozby mezinárodního terorismu je například podle výzkumu jak pro občany Ruska, tak i USA prioritním bodem víkendového jednání.
Významným pilířem vztahů je také sám prezident Vladimir Putin. V zemi se těší ohromné popularitě, stabilizoval Rusko a vrátil mu ztracenou reputaci. Americký prezident George Bush jej považuje za svého dobrého přítele a je respektován evropskými státníky.
"Co Putin opravdu chce, je, aby Rusko bylo považováno za velmoc nezávislou na USA, Číně nebo EU. Dokazuje to jeho větší sebevědomí v zahraniční politice i chystané přistoupení ke Světové obchodní organizaci," řekla deníku Guardian analytička Jennifer Mollová.
Kritika demokracie
Jenže každá mince má dvě strany. Západ velmi znepokojují některé autoritářské kroky prezidenta Putina v domácí politice, obavy budí také státní koncern Gazprom, který má v rukou všechny "energetické" trumfy.
Ruský prezident slíbil, že zvýší dodávky plynu Evropě, ovšem požaduje na oplátku připuštění ruských firem na evropský trh.
"Rusko stejně nebude schopno dodat tolik plynu, kolik slibuje," upozorňuje ale Christian Egenhofer, odborník z Centra evropských politických studií v Bruselu.
Rusko je také kritizováno za stav lidských práv v zemi. Americký viceprezident Dick Cheney ostře kritizoval ruskou vládu kvůli ústupu od demokracie.
Kritici upozorňují na malou možnost kontroly vládní moci, nesamostatnost soudů, omezování svobody médií, rasismus a xenofobii.
Rusko má také další vnitřní problémy. Až třetina Rusů žije podle statistik pod hranicí chudoby. Chudoba se snižuje pomaleji, než vzrůstají příjmy za prodej ropy a zemního plynu, a to i přes proklamovanou snahu prezidenta Putina s "chudobou zatočit".
