Obří operace se účastnilo přes tisíc potápěčů, vojáků i dobrovolníků z několika kontinentů. V zatopené jeskyni zemřel potápěč Saman Gunan. Mladí fotbalisté letos v červnu uctili jeho památku v nově založené galerii, která mu je věnovaná.
"Poručík Saman je jako náš druhý otec," vysvětlil jeden ze zachráněných chlapců, patnáctiletý Adul Sam-on. "On je tím, kdo nám pomohl, a my si to musíme každý den připomínat," cituje ho server Deutsche Welle. Vdova po Gunanovi věří, že její muž na chlapce dodnes shůry dohlíží.
Devět z dvanácti mladých fotbalistů si i s trenérem Ekapolem Chantawongem, který tehdy uvázl v jeskyni spolu s nimi a pomohl jim dlouhé dny v temnotě ve zdraví přežít, výročí připomněli charitativním běžeckým závodem. Během něj vybírali peníze na zlepšení podmínek v komplexu Tham Luang.
"Potom, co jsem se dostal ven z jeskyně, jsem získal hodně zkušeností. Naučil jsem se všechno o thajském lidu, hlavně o naší jednotě. Je to nepopsatelné, můj život se hodně změnil," popsal svoje zážitky jeden z chlapců Pornchai Kamluang.
Podobně hovoří i nejmladší ze zachráněných, dnes dvanáctiletý Chanin Vibulrungruang. "Můj život se od té doby hodně změnil, protože mě poznává spousta lidí," prohlásil.
Během tradiční buddhistické ceremonie, při které chlapci předávali jídlo mnichům, se také přiznal, že od své záchrany z jeskyně musí při každé, byť sebemenší cestě z domu rodičům hlásit, kam přesně se chystá, napsal server 7news. "Že sem jdu, už jsem mamce oznámil," dodal se smíchem chlapec, kterému v týmu přezdívají Titan.
Chlapci sní o fotbalu i službě vlasti
Chlapcům je nyní mezi 12 a 17 lety a i přes svou publicitu se snaží žít poměrně normální život. Jsou z nich ale veřejné osobnosti. Účastnili se například zahájení olympiády v Buenos Aires nebo slavné americké televizní show, kterou moderuje herečka a komička Ellen DeGeneres.
"Můj syn hodně vyrostl," potvrdil serveru South China Morning Post Titanův otec Thanawut Wiboonroongruang. "Má dnes velkou trpělivost, hodně dospěl," dodal.
Dva z chlapců se podle něj přestěhovali kvůli studiu. A trenér opustil pozici asistenta, aby založil vlastní tým. "Můj vlastní syn Titan se v dubnu přesunul do školy ve středním Thajsku, která se soustřeďuje přímo na fotbal," doplnil Wiboonroongruang.
Zatímco někteří z mladých fotbalistů mají nadále v plánu dotáhnout to až do profesionálního týmu, jiní se nechali inspirovat povoláním profesionálů, kteří je z jeskyně vytáhli.
"Chci to své zemi oplatit. A kromě toho, důstojníci vypadají opravdu 'cool'," vysvětluje například patnáctiletý Prajak Sutham.
Jeskyni zaplavili turisté
Z jeskyně Tham Luang se rok od záchrany malých fotbalistů stala turistická atrakce. Podle thajského ministerstva národních parků ji mezi loňským říjnem a letošním dubnem navštívilo více než 1,3 milionu lidí, dříve k ní ročně zašlo jen okolo 5000 turistů. Dnes jich během hlavní sezony dorazí dvakrát tolik během jediného dne.
"Chtěla jsem to místo vidět na vlastní oči. Loňská záchranná operace byla velkou součástí našeho života," vysvětluje svoje pohnutky Sumalee Wichaidaitová, která k jeskyni z Bangkoku přijela i se svým synem.
Z komplexu, který uvěznil chlapce i s jejich trenérem, se tak rázem stal jeden z turisticky nejoblíbenějších přírodních úkazů v zemi, poznamenal list The Guardian. Místní si v okolí vystavěli na dvě stovky stánků, aby na turistech něco vydělali. Prodávají třeba trička Wild Boars.
"V některé dny jsem prodala na 200 triček. Mým největším strachem je, že zájem o jeskyni opět upadne a lidé přestanou přicházet," říká šestačtyřicetiletá Sudjai Kingsuwanová, která u komplexu podle svých slov začala prodávat jako úplně první.
Film i seriál od Netflixu
Příběh zachráněných chlapců si navíc razí cestu i do popkultury. Film o události už je v postprodukci a práva na natočení seriálu si zakoupil Netflix. Thajská vláda mezitím pevně kontroluje přístup médií k mladým fotbalistům i jejich trenérovi. Zakázala s nimi zachráněné skupince až na povolené výjimky mluvit.
Mladí fotbalisté s pětadvacetiletým trenérem do jeskyně vstoupili loni 23. června. Vevnitř je uvěznily monzunové deště, které komplex začaly zaplavovat. Když nedorazili ten den domů, začalo pátrání. Potápěčům se k chlapcům podařilo dostat až 2. července, ukrývali se na vyvýšeném výčnělku asi čtyři kilometry od ústí jeskyně. V podzemí tou dobou byli už devět dní, v temnotě, jen s minimem jídla a vody.
Záchranné týmy zvažovaly několik možností, jak chlapce vytáhnout. Nakonec jednoho po druhém v doprovodu z jeskyně vyvedli zkušení potápěči. Dva z chlapců byli podvyživení. Stejně jako jejich trenér, bývalý mnich, který svým svěřencům dával své příděly jídla. Ten také chlapcům pomohl skrze meditaci dlouhé dny čekání ulehčit.
