Analýza - Kdo to byl Usáma bin Ládin, víme to ještě? V Malawi se prodává chléb, kterému místní pro jeho podobnost s jedním druhem pečiva na Blízkém východě říkají žertem "Usáma".
Na univerzitě v pákistánském Láhauru před časem anonym vyhlásil literární soutěž na téma Odkaz bin Ládina, muže, jenž byl do května roku 2011 nejhledanějším teroristou světa. Zájem ale nebyl velký.
V pracovně amerického ministra obrany Leona Panetty je velká prosklená skříň naplněná předměty připomínajícími operaci příslušníků speciálních amerických jednotek, kteří přesně před rokem zastřelili Usámu bin Ládina v jeho opevněné vile v pákistánském Abbottábádu.
Koho tam pozve, může si například prohlédnout žlutou cihlu odnesenou z Usámova domu. Je na ní nápis A1 - "A" v tomto kódu znamená Abbottábád a číslo "1" důležitost, jakou měla tato vila pro CIA, kterou Panetta ještě loni v květnu řídil.
Připomeňte si, jak probíhal zásah proti Usámovi bin Ládinovi.
Šéf Pentagonu se sice touto úspěšnou operací rád chlubí, teď už má ale zcela jiné starosti.
Konec Usámy bin Ládina vyvolal na čas mediální šílenství, které však pod tlakem jiných událostí rychle ustalo. Uplynulo dvanáct měsíců a bin Ládin, brutální islamista s chováním uměřeného myslitele a zakladatel Al-Káidy, který vyzval na souboj Ameriku, upadl téměř v zapomnění - na Západě i na Východě.
Al-Káida, jež slibovala Americe i dalším západním zemím strašlivou odplatu za jeho smrt, se od loňského května nezmohla na nic a bojuje o holé přežití.
Loňský srpnový únos Američana Warrena Weinsteina, kterého odvleklo několik členů Al-Káidy z jeho domu v pákistánském Láhauru, byl spíše aktem zoufalců než činem obávaných organizovaných teroristů.
Na jednoho teroristu úděsná bilance
Neměli bychom ale zapomínat předčasně. Několik smrtelných výstřelů, vypálených na zaskočeného Usámu bin Ládina v noci 2. května, přišlo až po patnácti letech marných snah celého amerického bezpečnostního aparátu dostat se mu na stopu.
A po dvou dlouhých válkách v Iráku a v Afghánistánu, které stály americké daňové poplatníky více než jeden bilion dolarů (toto číslo je zřejmě silně podhodnocené) a v nichž zahynulo přibližně 150 000 lidí, převážně civilistů.
To všechno způsobil jediný islámský fanatik jménem Usáma bin Ládin. Tento terorista byl v Evropě a Americe obecně vnímán jako člověk, který chce rozvrátit "křižácký" Západ, a především "satanskou" Ameriku.
Spojené státy skutečně platily od 11. září 2001 za boj proti Al-Káidě hroznou daň. Válka proti teroru vyčerpala státní pokladnu a otřásla americkou pozicí ve světě. USA na ni vydaly - a stále vydávají - obrovské finanční zdroje, které jim chybějí jinde.
Jejich velmocenský status kvůli tomu zásadně utrpěl v celém světě, zvláště však v Asii, kde se stále více prosazuje Čína. Ještě vážnější ránu ale Usáma bin Ládin zasadil hodnotám, na kterých americká společnost stojí.
Každá válka je krutá a žádná nepřeje svobodě. Američané kvůli boji s islámským terorismem pošlapali vážným způsobem právo a morálku.
Nikdo se zřejmě už nikdy nedopátrá toho, zda důkazy, které Ústřední zpravodajskou službu nakonec přivedly k Usámovi bin Ládinovi, byly získány mučením.
Jisté však je, že například Guantánamo dalo Usámovi mimořádně silnou zbraň, protože kvůli této věznici a dalším nepromyšleným opatřením Bushovy administrativy mohl Ameriku vykreslit jako zemi, jež nehájí svobodu a lidská práva a naopak se vědomě dopouští bezpráví na muslimech.
Džihád - ale proti všem
V očích křesťanského světa byl Usáma bin Ládin fanatickým stoupencem islámu, který nesnášel stoupence žádné jiné víry. Tento zřejmě nejradikálnější muslimský terorista moderní doby vedl ale svůj džihád s širšími ambicemi, neboť mířil i do vlastních řad.
Měl dva nepřátele - "daleký" Západ a "blízký" Orient, jímž rozuměl korupcí prolezlé muslimské státy, které se odklonily od "pravé" víry a zrádně odmítaly jeho záměr očistit islám a sjednotit muslimský svět v jediném islámském kalifátu.
Tato myšlenka měla velikou přitažlivost pro prosté muslimy, mnohdy žijící v nedostatku nebo přímo v bídě, a dlouho Usámovi bin Ládinovi získávala v jejich řadách mnoho stoupenců.
Jenže jeho džihád proti Západu začal v muslimském světě postupně ztrácet přitažlivost, protože nedokázal zabránit, aby do islámských zemí nepřicházela bezvěrecká vojska, nebo v nich nezůstávala.
Jednotky západních spojenců vstoupily do Iráku a Afghánistánu, indická armáda zůstává dál v Kašmíru, Rusové v Čečensku. Izrael stále existuje a muslimské země nejeví ochotu splynout v žádném jednotném islámském kalifátu.
Ještě více si však Usáma bin Ládin uškodil tím, že jako pravý fanatik vedl válku i proti muslimům.
Jeho Al-Káida například pobíjela v Iráku sunnity i šíity po tisících na základě Usámovy doktríny, že radikální muslim má právo rozhodovat o tom, kdo je odpadlík od Mohamedovy víry.
Tento přístup začali nakonec odsuzovat i Usámovi vlastní bojovníci.
Uspěl, nebo selhal?
Usáma bin Ládin změnil svět, a to v negativním slova smyslu. To kvůli němu začali lidé na Západě pohlížet na muslimy jako na krvelačné barbary a mnoho muslimů se naopak upevnilo v názoru, že všichni křesťané jsou degenerovaní imperialisté.
Svým útokem na mrakodrapy Světového centra vyvolal téměř válku civilizací, o které snil. Postavil se nejmocnější armádě světa a pak jí po mnoho let úspěšně unikal.
Takhle sledovaly zabití Usámy bin Ládina špičky Spojených států:
Z lovce se ale stala štvaná zvěř a popularita Al-Káidy se v muslimském světě postupně vytrácela, protože její brutalita byla přílišná.
Stoupencům Usámy bin Ládina, kteří jsou pod permanentním tlakem CIA a Pentagonu, zbyly nakonec jako útočiště jen nehostinné horské oblasti Pákistánu a Jemenu, vyprahlé pustiny Afghánistánu a Iráku a pouště afrického Sáhelu.
Země kolem jejich táborů je poseta odhozenými simkartami, protože bojovníky Al-Káidy stravuje strach, že je CIA vysleduje kvůli mobilním telefonům stejně jako Usámovy tajné posly, kteří ji nakonec nevědomky dovedli až do jeho vily v Abbottábádu.
Navíc - členů Al-Káidy zbývá už jen několik set a žádní noví zapálení následovníci se do jejich řad nehrnou. Politické změny v arabském světě odsunuly divoký džihád usámovského střihu na vedlejší kolej.
Mladí Tunisané, Egypťané, Syřané či Jemenci na svých demonstracích během arabského jara nevolali po kalifovi, ale po občanských právech.
Usámova smrt přišla v době, kdy se hlavní proud v arabském světě od jeho názorů už zcela odklonil. V jisté době byl však tento terorista svému cíli nepříjemně blízko.
