Pasadena - Scény plné emocí a nadšení nabídla v pondělí brzy ráno online kamera, umístěná v řídícím centru Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v kalifornské Pasadeně.
Robot Curiosity právě bezpečně přistál na povrchu Marsu.
Vozítko, které letělo k Rudé planetě osm měsíců a překonalo 560 milionů kilometrů, je dosud nejdůmyslnějším výzkumným zařízením, které lidstvo vyslalo zkoumat cizí světy.
Vědci očekávají, že jim pomůže rozřešit jedno z největších tajemství - zda mohl na Marsu existovat život, nebo ne.
Průvodce hatmatilkou jak z Ivana Mládka
Agentura AP v předvečer očekávané události nabídla všem, kteří chtějí pouť Curiosity po Rudé planetě i slovníček, jak vlastně kosmickým přenosům rozumět.
Ve vysoce specializovaném světě vesmírného inženýrství, kde je řada všelijakých hejblat a koleček, o procesech ani nemluvě, se názvy a popisy často redukují do akronym a dalších typů zkratek. To sice zasvěcencům umožňuje rychle popsat, co mají na mysli, ale pro ostatní to může znít tak trochu jako mimozemský jazyk.
Takže pokud chcete vědět, zda MSL zvládne EDL a co může dělat v jiných solech, musíte se nejdříve naučit jazyk. Dokonce i mluvčí, kteří tyto pojmy používají, připouštějí, že je to někdy matoucí.
"Je to prostě náš slang," vysvětlil Michael Watkins z vedení mise k rudé planetě. "Jde o kratší způsob, jak mluvit o komplikovaných systémech. Dokonce i lidi z jiných projektů nemají ani potuchu, o čem se bavíme."
Je očividné, že parta vědců a inženýrů z NASA si vyloženě libuje v akronymech.
MSL z JPL
Začněme s názvem vozítka.
V halách kalifornského střediska pro výzkum a vývoj proudových motorů Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně ho označují jako MSL, což je zkratkou Mars Science Laboratory (Marsovská vědecká laboratoř).
Vesmírné aparáty NASA totiž obvykle nesou technická jména a teprve později jsou překřtěny veřejností, která jméno vybere v soutěži.
Krátký příklad, dvojice vozítek Spirit a Opportunity, která na Marsu přistála v roce 2004, byla po většinu doby známa jako MER-A a MER-B. MER je pak zkratkou Mars Exploration Rover (Marsovské průzkumné vozítko).
MSL se stalo Curiosity v roce 2009, kdy žák šesté třídy z Kansasu přezdívku navrhl. Stále však v NASA existuje tvrdé jádro, které nadále používá vědecký pseudonym.
Součástí Curiosity jsou vysoce důmyslné vědecké nástroje ke studiu marsovského prostředí, jejich názvy jsou tradičně složité. Mastcam odkazuje na pár dvoumegapixelových kamer na "hlavě" vozítka a SAM je zkráceninou chemické laboratoře Sample Analysis at Mars (Analýza vzorků na Marsu).
ChemCam je zjednodušeným výrazem pro Chemistry and Camera (Chemie a kamera), neboli aparát, který ve zlomku vteřiny laserovým paprskem odpaří část horniny, obraz "mráčku" zároveň zachytí citlivá kamera k analýze. A RAD? To je detektor radiace.
Houstone, máme problém
Než ovšem Curiosity začne s vědeckými experimenty, musela nejdříve přežít tvrdé EDL - entry, descent, landing (vstup do atmosféry, klesání, přistání) - neboli sedm minut hrůzy, jak manévru NASA říká.
Signály řídicí středisko přijímá přes DSN, Deep Space Network (Síť hluboký vesmír), což je celosvětová soustava antén pro komunikaci s meziplanetárními sondami.
Nominální znamená, že vše je v pořádku. Když to není nominální, jde o odchylku či mimořádnost. V překladu, Houstone, máme problém, glosuje AP.
Matoucí označování systémů se dokonce uchytilo i pro čas. Zemi trvá otočení kolem své osy 24 hodin, což je definice pro den. Mars se ale otáčí pomaleji než Země, trvá mu to 24 hodin a 39 minut. K rozlišení zemského marsovského času používá NASA latinské slovo pro slunce "sol" jako ekvivalent pro marsovský den. Yesterday (včerejšek) na Marsu je tak v angličtině pro NASA yestersol.
Mimozemský slovník létal v den přistání v kontrolním středisku JPL jako nikdy předtím. Pokud s komentářem na videozáznamech nedokážete udržet krok, tak prostě jen koukejte, kdy je v sále ticho, které by se dalo krájet a kdy naopak propukne v jásot, poradila AP.
