Dopředu neohlášené přistání v Bejrútu, ostřelovaném izraelským letectvem, má poskytnout symbolickou podporu demokratické vládě Libanonu. Riceová podle agentury Reuters v Bejrútu oznámí americký plán pomoci válkou zničené zemi.
"Děkuji vám za vaši odvahu i vytrvalost," řekla Riceová libanonskému premiéru Siniorovi na úvod jednání. Podle diplomatických zdrojů to byl její nápad, aby první zastávkou diplomatické cesty na Blízký východ byl Bejrút, a to navzdory bezpečnostním rizikům.
"Že se po tom všem, co se stalo, vydáváme nejdřív do Bejrútu, je dramatickým vzkazem pro Libanon i jeho vládu," citovala agentura Reuters diplomata z amerického ministerstva zahraničí, který Riceovou do Bejrútu doprovází.
Vrtulník přiletěl z Kypru
Do Bejrútu Riceová přicestovala vrtulníkem, který startoval z Kypru. Americká strana její cestu kvůli bezpečnosti nepotvrdila ještě ani v okamžiku, kdy už byla v Bejrútu. Její kolona se při cestě na jednání s premiérem prohnala centrem Bejrútu vysokou rychlostí.
Kromě předsedy vlády bude Riceová jednat i s předsedou parlamentu. Američané vyloučili, že by se setkala se zástupci hnutí Hizballáh.
Podle původních plánů měla Condoleezza Riceová při své cestě na Blízký východ navštívit Izrael a palestinská území.
Cesta americké ministryně zahraničí na Blízký východ je prvním přímým pokusem Spojených států o vyřešení nejnovější krize, která začala únosem dvou izraelských vojáků před třinácti dny a už si v Izraeli i Libanonu vyžádala smrt více než čtyř stovek lidí.
| Čeho chce Condoleezza Riceová při svých jednáních docílit? |
Základním smyslem cesty je získat čas. Potřebuje ho hlavně Izrael, aby mohl dosáhnout svého prioritního cíle, tedy oslabení hnutí Hizballáh a jeho vytlačení z jihu Libanonu, odkud ostřeluje izraelské území. Riceová dala už před odjezdem jasně najevo, že nehodlá tlačit na brzké příměří, neboť v této věci má Izrael americkou podporu. "O diplomatické řešení, které by Izrael a Libanon vrátilo do stavu před začátkem izraelské ofenzivy, nemám zájem," řekla bez obalu Riceová.
|
| Proč přijíždí na Blízký východ právě teď, pokud nemá šanci na vyjednání jakéhokoli průlomu? |
Bushova administrativa byla doma a především pak v arabském světě ostře kritizována, že až dosud zaujala v probíhající krizi příliš pasivní postoj. Jednání Riceové má dát najevo, že Washington se při řešení situace angažuje, vzít vítr z plachet Francii, která v OSN požaduje okamžité zastavení bojů, a odclonit tak stupňující se mezinárodní tlak na Izrael.
| Proč se americká diplomacie nevložila do jednání dřív? |
Riceová jasně prohlásila, že nemíní opakovat přístup svého předchůdce z dob Clintonovy administrativy Warrena Christophera. Ten se v obdobné situaci, když v roce 1996 také bojoval Izrael s Hizballáhem, vydal rychle do oblasti a deset dní střídavě jednal v Jeruzalémě, Damašku a Bejrútu. "Mohla jsem nasednout do letadla a začít rychle kmitat. Nebylo by však úplně jasné, kvůli čemu tak kmitám," řekla Riceová. Výsledkem Christopherova jednání bylo příměří, které však nic zásadního nezměnilo.
| Proč Riceová navštíví pouze Izrael a palestinská území a nepojede do žádné z muslimských zemí? |
Původně se uvažovalo o tom, že se Riceová zastaví také v Egyptě. Podle informací z diplomatických zdrojů však dali i ti největší američtí spojenci v oblasti jako Saúdská Arábie, Jordánsko či právě Egypt najevo, že o uspořádání rozhovorů s Riceovou na svém území nemají v tuto chvíli zájem, neboť není šance, že by od USA získali jakýkoli větší ústupek. Riceová se setká se zástupci arabských zemí na "neutrální" půdě v Římě.
|
| Co bude smyslem jednání Riceové s arabskými představiteli v Římě? |
Dát najevo, že Američané podporují demokraticky zvolenou vládu Libanonu a jsou připraveni jí poskytnout výraznou pomoc, nejen humanitární, ale také při vyzbrojení armády. USA se obávají, že ji útok Izraele dál výrazně oslabí, a dokonce může způsobit její pád. Riceová se také pokusí udržet pohromadě "koalici" umírněných muslimských zemí, které kritizovaly únos izraelských vojáků ze strany Hizballáhu, ale v posledních dnech se jejich hněv čím dál víc obrací proti Izraeli.
| Co vlastně Američané momentálně na Blízkém východě sledují? |
Prezident Bush opakovaně zdůraznil, že za hlavní problém považuje Sýrii, která Hizballáh zásobuje zbraněmi. Američané se proto pokusí přesvědčit syrský režim, aby podporu Hizballáhu zastavil. Vzhledem k tomu, že v současnosti odmítají s Damaškem jednat přímo, budou tlačit na Saúdskou Arábii či Egypt, aby Sýrii přesvědčily. V širším kontextu by podle deníku New York Times Američané rádi tímto způsobem vrazili klín mezi Sýrii a Írán.
| Je možné řešení současné situace bez jednání se Sýrií? |
Diplomaté se domnívají, že velmi těžko. Bushova administrativa však v tuto chvíli není připravena zahájit přímá jednání s režimem Bašára Assada. Už pouhá vyhlídka na to, že by se Riceová mohla zastavit také v Damašku, vyvolala v USA ostrou kritiku s tím, že by tím byl prezident Assad odměněn za svou podporu Hizballáhu. Diplomaté na ministerstvu zahraničí přesto začínají tlačit na to, aby se v nějaké podobě jednání se Sýrií obnovila.
|
| Proč je návštěvě Riceové věnována taková pozornost, když už v oblasti jednali například francouzský či německý ministr zahraničí? |
Spojené státy jsou jediná země, která má reálný vliv na počínání Izraele. K otevření humanitárního koridoru, kterým by proudila pomoc do Libanonu, dal premiér Ehud Olmert minulý týden souhlas až po intervenci Američanů. Ti jsou také hlavními dodavateli zbraní pro izraelskou armádu. Ačkoli to USA oficiálně popírají, diplomaté anonymně přiznávají, že izraelská a americká vláda jsou po celou dobu konfliktu v úzkém kontaktu.
| Budou Spojené státy a Izrael nakonec souhlasit s rozmístěním mezinárodních jednotek na jihu Libanonu? |
Poslední vývoj ukazuje, že to možné je. Ale jedině až poté, co se Izraeli podaří zničit základny Hizballáhu při hranici s Izraelem. I tak budou jednání o vyslání vojsk komplikovaná, USA i Izrael budou trvat na tom, aby jednotky měly silný mandát a byly schopné zabránit Hizballáhu ve znovuvyzbrojení. Není přitom jasné, které země by se na kontingentu podílely. Ministryně Riceová označila účast amerických vojáků za velmi nepravděpodobnou.
| Co bude dál, kdy by mohla jednání s americkou účastí pokračovat? |
Na základě plánovaného programu Riceové na nejbližší období se počítá s tím, že by se mohla na Blízký východ vrátit během deseti dnů, kdy už by bylo z hlediska Izraele možné uvažovat o zastavení bojů. Pak by mohla americká ministryně zahraničí zprostředkovat příměří, které by následovalo rozmístění mezinárodních jednotek - dost možná vedených NATO - na jihu Libanonu.
