Sobotní útok představuje nejvýznamnější narušení izraelské obrany od jomkipurské války v roce 1973, kdy Izrael napadly syrské a egyptské jednotky. Nyní Hamás své vojenské plány dva roky držel v tajnosti a lstivě přesvědčoval Izrael, že bojovat nechce, píše Reuters.
"Hamás dával Izraeli signál, že na boj není připravený," uvedl zdroj blízký této teroristické organizaci při popisování plánu překvapivého útoku. "V posledních měsících Hamás použil bezprecedentní zpravodajskou taktiku k tomu, aby Izrael oklamal. U veřejnosti vyvolával dojem, že není ochoten pustit se do boje nebo do konfrontace s Izraelem, zatímco se na tuto rozsáhlou operaci připravoval," dodal zdroj.
Izrael přiznává, že útokem načasovaným na šábes a židovský svátek Simchat Tóra byl zaskočen. Bojovníci Hamásu vtrhli do izraelských měst, zabili 700 Izraelců a desítky jich unesli. Od té doby Izrael při odvetných akcích v Pásmu Gazy zabil více než 400 Palestinců.
"Tohle je naše 11. září… Dostali nás," poznamenal major Nir Dinar. "Překvapili nás a rychle vpadli z mnoha míst, ze vzduchu, po souši a z moře," dodal.
"Izrael to jistě viděl"
Zástupce Hamásu v Libanonu Usáma Hamdán Reuters řekl, že útok dokazuje odhodlání Palestinců dosáhnout svých cílů "bez ohledu na vojenskou sílu a schopnosti Izraele".
Jedním z nejpozoruhodnějších prvků příprav bylo, že Hamás postavil v Gaze falešnou izraelskou osadu, kde nacvičoval vojenský výsadek a trénoval její napadení, uvedl zdroj blízký Hamásu. Dodal, že skupina to natočila na video. "Izrael to jistě viděl, ale byl přesvědčen, že Hamás nemá zájem o konfrontaci," uvedl zdroj.
Hamás se mezitím snažil Izrael přesvědčit, že nechce další válku s Izraelem a jde mu spíše o to, aby dělníci v palestinském Pásmu Gazy, úzkém pobřežním pásu s více než dvěma miliony obyvatel, měli přístup k práci za hranicemi. "Hamás dokázal vzbudit celkový dojem, že není připraven na vojenské dobrodružství proti Izraeli," uvedl zdroj.
Od konfliktu s Hamásem v roce 2021 se Izrael snažil zajistit základní úroveň ekonomické stability Pásma Gazy pobídkami, včetně tisíců pracovních povolení umožňujících Gazanům pracovat v Izraeli nebo na Západním břehu Jordánu, kde mohou být mzdy ve stavebnictví, zemědělství či službách i desetkrát vyšší než v Pásmu Gazy, píše Reuters.
"Věřili jsme, že to, že sem chodí pracovat a přinášejí do Gazy peníze, vytvoří určitou úroveň klidu. Mýlili jsme se," řekl jeden z mluvčích izraelské armády.
Velká lest Hamásu
Jeden z izraelských bezpečnostních zdrojů připustil, že se Hamásu povedlo Izrael oklamat. "Přesvědčili nás, že jim jde o peníze," uvedl zdroj. "Po celou dobu ale prováděli cvičení, než došlo k útoku," dodal. Součástí lsti Hamásu v posledních dvou letech bylo, že se nezapojoval do vojenských konfrontací s Izraelem ani ve chvíli, kdy na Izrael z Pásma Gazy útočil Palestinský islámský džihád.
Na Západním břehu Jordánu, kde je u moci palestinský prezident Mahmúd Abbás a jeho strana Fatah, se našli tací, kteří se Hamásu posmívali, že se odmlčel. V jednom prohlášení Fatahu zveřejněném v červnu 2022 skupina obvinila vůdce Hamásu, že utíkají do hlavních měst arabských zemí, kde žijí v "luxusních hotelech a vilách" a nechávají svůj lid v Gaze v chudobě.
V určitou dobu se podle dalšího izraelského bezpečnostního zdroje Izrael domníval, že vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár chce řešit spíš situaci v Gaze než "vraždit Židy". Izrael zároveň podle zdroje odvrátil zrak od Hamásu a usiloval o navázání vztahů se Saúdskou Arábií.
Klíčovou součástí plánu Hamásu podle zdroje blízkého této skupině bylo zabránit jakémukoliv úniku informací o plánovaném útoku. Mnoho vrchních představitelů Hamásu proto o plánech ani při cvičeních nevědělo. Zhruba 1000 bojovníků nasazených při útoku tak podle zdroje nemělo tušení, jaký je "přesný účel cvičení".
