Mytiléna (od našeho zpravodaje) - V hlavním městě řeckého ostrova Lesbos Mytiléna kotví francouzská a britská hlídková loď, které pomáhají zadržovat uprchlíky připlouvající do Evropy.
Na moři se pohybuje člun řecké pobřežní stráže. Ve slunečném odpoledni chytá u břehu řecký rybář sépie a místní obyvatelé posedávají v kavárnách.
Oproti situaci, která tu panovala před rokem a půl, je to rozdíl. Tehdy tudy denně proudily stovky uprchlíků, kteří na řecký ostrov připluli z pár kilometrů vzdáleného Turecka.
Dohoda, na základě které Turci slíbili zadržovat uprchlíky na svém území, zatím funguje. Evropská unie ji dojednala loni v březnu. Turci se v ní zavázali nepouštět běžence dál do Evropy a Brusel jim za to slíbil tři miliardy eur, zrušení víz a obnovení rozhovorů o vstupu do unie.
Turecko stále vyhrožuje, že dohodu vypoví. Vadí mu, že bezvízový styk je v nedohlednu, a několik evropských zemí navíc zakázalo na svém území kampaň před nadcházejícím referendem o změně turecké ústavy.
I přes tuto dohodu se ale uprchlíci do Řecka dál dostávají, i když v menším počtu.
"Spálil jsem Korán"
Od cesty teď běžence odrazuje několik důvodů.
Především jde o to, že syrské uprchlíky vrací evropské úřady zpátky do Turecka na základě zmíněné dohody. Z řeckých Egejských ostrovů to zatím bylo okolo čtyř stovek lidí.
Tito lidé zároveň ztrácí šanci na získání azylu v Evropě, zatímco část Syřanů, kteří zůstanou v Turecku, má šanci na přesídlení do zemí unie přímo z Turecka.
V řeckých uprchlických táborech je znát, že počet Syřanů klesl. Podstatnou část osazenstva dnes tvoří Afričané, Afghánci, Pákistánci či Íránci.
Vidět to lze na Lesbu v záchytném táboře Moria a rodinném táboře Kara Tepe nebo v uprchlickém táboře Eleonas v Aténách.
"Spálil jsem Korán a dal jsem to na internet, proto jsem tady," tvrdí v Morii například vytáhlý mladík, Íránec Hádí. Je ale těžké říci, jestli je to pravda a odkud video s pálením knihy, které ukazuje na svém mobilním telefonu, vlastně pochází.
Malý Pákistánec Bilál ve světlém tričku zase tvrdí, že je tu kvůli tomu, že pochází ze šíitské muslimské menšiny a byl většinovými sunnity v Pákistánu pronásledován.
O kus dál si přes zavřenou bránu do přísněji střežené části tábora povídají se svými známými černí Afričané. Bavit se s novináři o svých příbězích nebo se nechat vyfotografovat ale nechtějí.
Kromě dohody uprchlíky odrazují i kvóty
K tomu, aby nápad na cestu do Evropy přehodnotili, mají lidé i další důvod.
V Turecku se postupně rozšířila informace, že většina uprchlíků nemá šanci dostat se do evropské země, kterou si původně vybrali. Potvrzuje to jeden z úředníků pracujících na místě s migranty, který si nepřál být jmenován.
Balkánská trasa je uzavřena a málokdo z běženců chce uváznout v Řecku, nebo dokonce na jeho ostrovech.
Navíc i ti, kteří nejsou ekonomičtí uprchlíci, a mají tak nárok zůstat v unii kvůli politickému pronásledování nebo válečnému konfliktu, mají být podle kvót rozděleni mezi jednotlivé evropské země. Nemohou si už tedy vybírat, kam půjdou.
Většina má zájem o Německo, na základě dohodnutých kvót mohou ale skončit ve Slovinsku, Estonsku nebo na Maltě.
Pomáhají i Češi
Základní prověřování žádostí o azyl navíc už dnes probíhá přímo na ostrovech, jako je Lesbos. Tedy uprostřed moře, kde není šance uprchnout z tábora a vydat se rovnou dál.
Opatrný postup umožnil rychlejší registraci uprchlíků, ověření totožnosti nebo sejmutí otisků prstů. Neprověření lidé se už nehromadí na malých ostrovech, a není proto nutné posílat je bez registrace dál.
"Zatímco dříve se v Morii vyřizovalo 10 až 15 případů za den, dnes zvládáme 50 až 60 případů," vysvětluje Giannis Balbakakis, ředitel tábora Moria. K plynulejšímu odbavování pomohlo zvýšení počtu personálu, který se zabývá prověřováním. Dříve to v táboře dělalo 50 zaměstnanců, teď jich je 105.
Část z nich vyslala do Morie Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, zkráceně Frontex.
Právě v Morii funguje jeden z takzvaných evropských hotspotů, tedy center pro registraci běženců.
"Je nás tady celkově sedm. Já pracuji jako specialista na snímání otisků prstů, jsou zde kolegové, kteří provádějí výslechy uprchlíků, a je tu specialista na doklady," říká policista Václav Fišer, který je v Řecku na podobné misi už počtvrté.
Hlídky na moři posílily
Třetím důvodem pro snížení počtu uprchlíků je nepřetržitá kontrola na moři. U tureckých břehů hlídkují řecké lodě, posílené navíc o 14 plavidel dalších zemí Evropské unie, jako součást operace Frontexu.
Pro běžence prý není z psychologického hlediska snadné vyplout v malém člunu na moře, kde hlídkuje tolik lodí.
Například francouzská loď Jean Francois Deaniau je tu pět dní a zachytila už 60 uprchlíků. "Doprovodili jsme je ke břehu," říká kapitán Jean-Marie Graillan na palubě svého 50 metrů dlouhého plavidla.
Jeho posádka vyplouvá podle pokynů řeckých úřadů a sleduje v noci hladinu prostřednictvím termovize. Na vytahování uprchlíků má k dispozici dva rychlé čluny, každý se tříčlennou posádkou.
Za loňský rok lodi Frontexu v Egejském moři vylovily přes 41 tisíc uprchlíků. V roce 2015 přitom do Řecka připlulo podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky okolo 800 tisíc lidí.
Ohrozí vše Turecko?
"Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den. Tehdy navíc lidé přijížděli na přecpaných lodích, stačilo trochu větru a hned se potápěli. Pašeráci dokonce dávali lidem slevu, pokud vyjedou za špatného počasí," říká Krysztof Borowski z Frontexu.
Statistiky agentury ukazují, že v únoru, ze kdy jsou poslední data, poklesl meziročně počet uprchlíků mířících do Evropy z Turecka přes východní Středomoří o 98 procent.
Dohodu o uprchlících zřejmě Ankara v nejbližší době nevypoví, naznačuje dokument Frontexu určený pro vnitřní potřebu, který ale nedávno citoval německý list Welt am Sonntag.
Obavy však vyvolává situace uvnitř turecké pobřežní stráže a pohraniční policie.
Jinak řečeno, unie se obává, že po loňském neúspěšném červencovém pokusu o puč v Turecku a následných čistkách ve státním aparátu mohou být turecké policejní síly oslabeny.
Lidé zabývající se migranty pak naznačují, že pokud by došlo opět k masovému přílivu migrantů do Řecka, nebylo by je už možné zadržovat na ostrovech. A v pevninském Řecku by s návalem uprchlíků velmi rychle vznikla krize.
Frontex dále podle listu Welt am Sonntag upozorňuje, že přibývá lidí, kteří se do Evropy dostávají bez dokladů, a je proto těžší zjistit, o koho se jedná a zda není nebezpečný. Potvrzují to anonymně i lidé, kteří pracují na Lesbu s migranty.
"Lidé ze Sýrie přijížděli s platnými doklady. Bylo to v jejich zájmu, protože tím se potvrdilo, že opravdu ze Sýrie jsou a mají šanci získat azyl. Lidé například z Afriky jezdí často bez dokladů a někteří předstírají, že jsou odjinud, než ve skutečnosti jsou," shrnuje jeden z pracovníků tábora.
I na to se teď zaměřují úřady a země unie, které pomáhají Řecku s přílivem migrantů v rámci Frontexu či Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.
