Kyjev (od našeho zpravodaje) – "Bojkotuj ruské,“ hlásá nápis na zdi hned vedle budovy ukrajinského ministerstva obrany. Paradoxně jen o několik bloků dál stojí velvyslanectví Ruska. Země, kterou ukrajinská vláda a velká část Ukrajinců obviňuje z rozpoutání války a agrese.
Kyjevská radnice si vymyslela na ruské diplomaty pořádný "naschvál". Zastupitelé navrhli, aby se Vozduchoflotskij prospekt, kde se ministerstvo i ambasáda nedaleko od sebe nachází, přejmenoval na prospekt Stepana Bandery.
Podle muže, kterého Rusko a jím podporovaní povstalci na východě Ukrajiny považují za fašistu, ukrajinského nacionalistu a vzor pro ty, kteří údajně chtějí vyvraždit nebo vysídlit z Ukrajiny Rusy a rusky hovořící obyvatele.
S bojkotem všeho ruského je to ale složité. Jak například bojkotovat ruský plyn, když za něj Ukrajina plnohodnotnou náhradu nemá a zima se blíží?
"Nejde nám teplá voda a už jsme dostali avízo, že v zimě ráno a večer možná nebude v bytech ani elektřina. Ale lidé říkají: Radši budeme potmě a bez teplé vody, než bychom museli dělat kompromisy kvůli ruskému plynu," říká překladatelka a tlumočnice z češtiny Taťjana Okopna.
Kromě možných omezení dodávek plynu se musí Kyjev a další ukrajinská města vypořádat i s výpadkem uhlí. Většina ho pochází z Donbasu. Tedy z míst, kde se nyní bojuje, a uhlí tedy netěží.
Některé problémy se objevily už teď. Například kvůli přílivu uprchlíků z východu země najednou Kyjev nemá dost místa v mateřských školkách.
Může to zachránit příměří nebo přerušení palby, které dnes oznámí ukrajinský prezident Petro Porošenko? V dnes již velmi ostře protiruském a Vladimira Putina nenávidějícím Kyjevě tomu příliš nevěří.
"Zastavení palby? To si děláte legraci? Putin chce přece dobýt celé pobřeží Černého moře, spojit Krym s ruskou pevninou a jít až do Oděsy. Tak jaké příměří? Musíme bojovat," říká jeden z dvojice uniformovaných mladíků, kteří sbírají na ulici příspěvky pro příslušníky dobrovolnického praporu Ajdar.
V mír s Putinem moc nevěří ani profesorka českého původu Ludmila Muchina.
"Upřímně vám řeknu, že jsem překvapená, kolik lidí chce bojovat. Kolik se hlásí dobrovolníků. Ale nemáme dost zbraní. Potřebujeme, aby nám Evropa dala zbraně. Abychom ruské vojáky mohli vyhnat. Ale je jich moc. Je jich moc,“ říká předsedkyně České národní rady Ukrajiny. Organizace, která sdružuje krajanské spolky z celé země.
Konflikt na východě se dotýká přímo její rodiny.
"Příbuzní mého manžela jsou z Doněcka. Říkali jsme jim, ať přijdou k nám, ale bojí se opustit byt, že by se pak už nedostali zpět nebo kdo ví, co by se s ním stalo," vypráví.
Kyjev se v pohnutém čase postupně halí do modro-žluté barvy národní vlajky. Dobrovolníci natírají dříve bílé či šedivé zdi, zábradlí, ploty, lampy pouličního osvětlení. Dokonce instalují na chodnících krabičky pro finanční příspěvky s nápisem "Na barvy".
Další lidé vybírají peníze na zraněné civilisty a vojáky v nemocnicích, v ulicích je nápadně mnoho mužů v maskáčích a uniformách. Například v kavárně u Majdanu sedí v křeslech pětice s nášivkami prapor Donbas na ramenou.
Mimochodem, je to velký nezvyk, vidět takzvaně normální Majdan. Jezdící automobily, nikde žádná demonstrace nebo stany...
Kyjevský sociolog Maksim Savanevskyj v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že se obává jedné věci. Aby s nadcházejícími volbami nezačala Ukrajince zase rozdělovat politika a aby politici nehráli každý pro sebe.
Například tak, jak Julija Tymošenková a Viktor Juščenko svými spory znehodnotili oranžovou revoluci z roku 2004.
"Hlavně musíme být nějakým způsobem jednotní. Politici musí být jednotní. Musíme vystupovat jasně, pokud chceme, aby nám ve světě pomohli a abychom něčeho dosáhli. Porošenko, Tymošenková a další musí mluvit jedním hlasem."
Doufá prý, že Amerika a Evropa zavedou proti Rusku tvrdé sankce. V tomto směru je ale cítit z řad lidí zklamání. Čekali zejména od Evropské unie víc.
Například historik a ředitel Ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovyč označuje německou kancléřku Angelu Merkelovou za "Frau Ribbentrop". V narážce na německo-sovětský pakt Molotov-Ribbentrop z roku 1939. Merkelová podle něj příliš ustupuje Putinovi.
Schytal to ovšem i český premiér Bohuslav Sobotka.
"Ta zpráva, že český premiér zpochybňuje sankce, se objevila v novinách i na internetu. V diskusích a na sociálních sítích bylo mnoho Ukrajinců naštvaných a uražených. Ale lidi, kteří mají s Českem nějaké kontakty, vědí, že to nereprezentuje názory všech Čechů," říká Taťjana Okopna.
