Atény (od našeho zpravodaje) - Výsledek parlamentních voleb v Řecku nadchl většinu tamních voličů, představitelům Evropské unie ovšem mnoho radosti neudělal. Strany dosavadní vládní koalice, socialisté a konzervativci, výrazně ztratily a při sestavování nové parlamentní většiny budou muset hledat dalšího koaličního partnera.
Řekové ale v prvé řadě dali oběma velkým politickým stranám - a nejenom jim - jasně na srozuměnou, že si přejí přehodnocení memoranda, které kabinet premiéra Lukase Papadimose sjednal s EU.
A to podle jejich představ znamená především snížení daňové zátěže, kterou vláda - ve snaze zabránit dalšímu nárůstu zadlužení - uvalila na občany, zastavení propouštění ve státním sektoru a konec propadu platů.
Volby v Řecku jsme pro vás v neděli sledovali živě. Online Aktuálně.cz najdete ZDE.
Socialistický PASOK i konzervativní Nová demokracie (ND) ostatně již v průběhu předvolební kampaně signalizovaly, že mají v úmyslu sjednat s Bruselem nové podmínky odbourávání řeckého dluhu.
Předvolební sliby vůdců vládních stran, Evangelose Venizelose a Antonise Samarase, vyvolávaly ovšem obavy z dalších tlaků na euro a ty, kdo se živí spekulacemi na trzích s cennými papíry, přímo vybízely k tomu, aby v úsilí vymoci si zvýšení úroků z řeckých dluhopisů pokračovali.
Na výsledek řeckých, ale také francouzských prezidentských voleb zareagovalo euro, stejně jako hlavní akciové indexy, už v pondělí ráno na asijských trzích propadem.
Řecké volby obrazem:
Mezi dvěma mlýnskými kameny
Nová řecká vláda, ať už ji bude sestavovat kdokoli, se nutně ocitne mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně bude muset - vzhledem ke křehkým základům, na nichž spočívá - naslouchat hlasu voličů, na straně druhé jí nezbyde nic jiného než jednat s Bruselem.
Řecko potřebuje pro splácení svého dluhu další půjčky a ty mu může poskytnout pouze Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
"Chápu vztek řeckého lidu," řekl ve svém prvním povolebním vystoupení šéf Nové demokracie Samaras. "Jako strana, která se umístila ve volbách na prvním místě, ale nenecháme Řecko bez vlády."
Socialista Venizelos, jehož stranu opustily více než dvě třetiny těch, kdo ji podpořili ve volbách v roce 2009, rovnou vyzval k "vládě národní jednoty sdružující všechny formace, jež podporují dohodu o snižování dluhu sjednanou s EU".
Řekům klesla po sérii vládních opatření průměrná mzda o téměř třetinu a další úsporná opatření pro ně už nepřipadají v úvahu.
Nová vláda ale mnoho manévrovacího prostoru mít nebude, protože privatizace státních podniků má letos vynést jen přibližně pět miliard eur a zastavit ze dne na den daňové úniky, které podle odhadů řeckých ekonomů představují až čtyřicet miliard eur ročně, a tedy částku rovnající se dvěma třetinám příjmové stránky rozpočtu, se jí nepodaří.
Bez nové dohody o dluhu to nepůjde
Na požadavek Koalice radikální levice (SYRIZA), po volbách druhé nejsilnější politické síly v zemi, jež navrhuje kompletní smazání dluhu, "za který prostí řečtí občané nemohou" a který stále činí okolo 250 miliard eur, Brusel slyšet nebude. A tak nové vládě nezbude nic jiného než hledat úspory někde jinde.
V červnu bude muset totiž oznámit, kde hodlá najít 11,7 miliardy eur, o které v příštích dvou letech sníží výdaje státního rozpočtu. A Řekům říci na rovinu, zda v rámci těchto úspor skutečně přijde o práci první část ze 150 tisíc zaměstnanců státního sektoru, jak to s EU dohodla ještě vláda vedená PASOK.
Radikální snížení daní firmám, jež navrhuje Samaras, by znamenalo jen další nárůst rozpočtového deficitu, a to si Řecko nyní nemůže dovolit. Nová demokracie chce pomocí radikální redukce firemních daní nastartovat růst, otázkou ale zůstává, zda se jí to podaří, a hlavně v jakém časovém horizontu.
Memorandum podepsané s EU předpokládalo, že se řecká ekonomika vymaní z recese v roce 2013 a že o rok později poroste dvouapůlprocentním tempem.
V souladu s memorandem by Řecko mělo své zadlužení ze současných 165 procent hrubého domácího produktu srazit do roku 2020 na 120 procent.
Nová povolební konstelace dohodu s Bruselem - a tím i rychlé oddlužení země - silně zpochybňuje.
Peněženky řadových občanů jsou prázdné a po třech letech vládních škrtů je většina populace u konce se silami. EU se tak bude muset rozhodnout, co je pro ni menším zlem: tvrdě vyjednávat s Aténami a dopustit další nejistotu okolo eura, anebo Řekům umožnit odpuštění dluhu, jak to chce SYRIZA - či alespoň jeho větší část.
