Atény - V řeckém parlamentu většina pravicových i levicových poslanců vyslovila důvěru nové přechodné vládě Lukase Papadimose.

Ten krátce před hlasováním zopakoval, že hlavním úkolem jeho týmu bude pokračovat v ekonomických reformách provázených úspornými opatřeními.

Vládu podle očekávání podpořila většina poslanců Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativní Nové demokracie (ND) a také zástupci dvou dalších pravicových stran.

Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která je označována za krajní pravici, se bude podílet na vládě. Další pravicová strana Demokratické spojenectví (DISY), složená z odpadlíků z ND, vyslovila podporu bez nároků na místa v kabinetu.

Nepopulární opatření

Nová vláda má fungovat jen do února, kdy se mají konat předčasné parlamentní volby. Nyní kabinet podporuje 80 procent poslanců a sympatizuje s ním 75 procent veřejnosti, je ale otázka, jak dlouho to vydrží, když bude vláda nucena pokračovat ve šlépějích předchozího socialistického kabinetu Jorgose Papandrea, který s nepopulárními úspornými opatřeními začal.

Největší komplikací pro Papadimosovu vládu je nadále postoje předsedy konzervativní Nové demokracie (ND) Antonise Samarase. Ten sice slíbil podporu kabinetu, aby umožnil Řecku získat osm miliard eur z celkové půjčky 110 miliard ze strany eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale zároveň zopakoval svůj požadavek, aby vláda zahájila prorůstovou politiku - tedy investice místo dalších úspor požadovaných eurozónou.

Jestliže staronový ministr financí Evangelos Venizelos vyjádřil naději, že eurozóna uvolní další osmimiliardovou část zvýhodněných půjček už ve čtvrtek, předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker před poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že rozhodnuto o tom bude až koncem měsíce. Do té doby bude eurozóna čekat na dopis Papadimose o přesných plánech řecké vlády.

Protesty odborů

První upozornění, že to nebude mít lehké ani s odbory, vláda dostala ještě před hlasováním o důvěře, když odbory elektrárenského podniku DEI přerušily na čtyři hodiny přísun elektrické energie do budovy ministerstva zdravotnictví.

Protestovaly tak proti zvláštní dani z nemovitosti, kterou jsou nuceni platit majitelé spolu s účty za elektřinu. Odbory přitom zdůraznily, že samotný stát, tedy jeho ministerstva i jiné úřady, dluží DEI za energii 141 milionů eur, ale místo toho, aby si pospíšil se splněním svých závazků, nutí firmu vypnout přívod proudu tisícovkám domácností, které nemají na zaplacení této daně.

Řecko zahajuje jednání s bankami a dalšími soukromými věřiteli o odpisu části svých dluhů. Dohoda s nimi je nedílnou součástí druhého mezinárodního záchranného plánu v hodnotě 130 miliard pro takřka bankrotující zemi, které nebude stačit první balík pomoci v hodnotě 110 miliard.