Řecko žádá o pomoc, od USA chce ale koupit tanky

Radim Klekner Radim Klekner
12. 10. 2011 10:05
Řecko snižuje armádní rozpočet o čtvrtinu, jinde ale škrtá víc
Tanky M1a1Abrams byly nasazeny v roce 1991 v Iráku během operace Pouštní bouře..
Tanky M1a1Abrams byly nasazeny v roce 1991 v Iráku během operace Pouštní bouře.. | Foto: Wikimedia Commons

Atény - Řecko, těžce stižené dluhovou krizí, dostane v listopadu od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu osm miliard eur z unijního balíku finanční pomoci. Své rozpočtové výdaje ale přesto nekrátí tak, jak by mělo.

Platí to mimo jiné pro řeckou armádu. Výdaje na zbrojení sice sníží o čtvrtinu namísto plánovaných 12,6 procenta původního armádního rozpočtu, i tak ale letos vydá na obranu osm miliard eur.

A co víc - se Spojenými státy hodlá podle informací měsíčníku Hellenic Defence and Technology brzy uzavřít kontrakt na nákup starších tanků a obrněných vozidel, které chce modernizovat.

Jedná se sice o obchod v řádu několika desítek milionů dolarů, informace ale přesto vyvolala v Řecku i v zahraničí pobouření. Ministerstvo obrany ovšem popřelo, že by kontrakt mělo v úmyslu podepsat.

Řecká vláda socialistického premiéra Jorgose Papandrea minulý měsíc podobně tvrdila, že už nemá na výplaty státních zaměstnanců, podle deníku Financial Times Deutschland ale nakonec peníze našla ve fondu určeném na záchranu bank.

35 miliard ročně na výplatu dluhopisů

Čtyři stovky tanků typu M1A1 Abrams Spojené státy Řekům nabízejí za mimořádně výhodnou cenu přibližně osmi milionů dolarů, jak ale píše server defencegreece.com, jejich modernizace a údržba může přijít na další desítky milionů USD.

Zadlužené Řecko musí šetřit, kde se jenom dá.
Zadlužené Řecko musí šetřit, kde se jenom dá. | Foto: Zahraničí

Atény navíc mají údajně v úmyslu koupit dvacet obojživelných vozidel pěchoty AAV7A1. Hovoří se dokonce o nákupu jedné stovky těchto vozidel.

Řecko přirozeně nemůže srazit armádní výdaje okamžitě na nulu, miliardy vydané na armádu ale vyvolávají v daném kontextu řadu otázek. Tím spíše, že by země měla nyní šeřit každé euro.

Vláda v Aténách bude muset v příštích čtyřech letech splatit v průměru 35 miliard eur ročně za dluhopisy, které v minulosti vydala. Na každou splátku si bude muset znovu vypůjčit nebo své věřitele alespoň přesvědčit, aby vyplacenou sumu investovali do dalších řeckých obligací.

Státní dluh Řecka se letos vyšplhal na 157 procent hrubého domácího produktu země a představitelé eurozóny se již pomalu smiřují s tím, že budou muset Atény přimět k tomu, aby vyhlásily kontrolovaný státní bankrot. V jeho rámci by Řecko mohlo upsat až šedesát procent svých dluhů.    

 

Právě se děje

Další zprávy